Šachetní budovy, těžní technika a ukázková štola čekají v Podkrušnohorském technickém muzeu v Růžodole, administrativní části Litvínova. Muzeum sídlí v areálu někdejšího hlubinného dolu Julius III, nikoli v nově postavené výstavní budově. Místo se v orientačních materiálech označuje také jako Kopisty u Mostu nebo Most-Kopisty, na prohlídku si vyhraďte několik hodin.
Areál s příběhem delším než století
Důl Julius III se začal budovat v roce 1881. Jeho dvě jámy dosáhly konečné hloubky 186,5 metru na jaře 1884 a těžba zde pokračovala téměř 120 let. Po vyčerpání zásob byl důl uzavřen v první polovině 90. let 20. století. Část areálu ale nezanikla a později získala muzejní využití.
K původnímu provozu patřila šachetní budova, strojovna, kotelna se šesti kotli, nástupní místnost, dělnické domy a další provozní objekty. Nad areálem se zvedal také komín vysoký přibližně 45 metrů. Některé části jsou dnes chráněné jako soubor industriální architektury a technického zařízení z období rozvoje hlubinného dobývání.
Muzeum založil v roce 2003 Spolek severočeských havířů, první expozice se otevřely o čtyři roky později. Sbírky se postupně rozšířily o předměty a stroje zachráněné při uzavírání dalších dolů v regionu, například dolů Alexander, 1. máj a Kohinoor.
Parní těžní stroj i každodennost horníků
Mezi hlavní exponáty patří původní parní těžní stroj z roku 1891. Na dole sloužil až do konce jeho provozu. Jeho rozměry připomínají, jak náročné bylo zajišťovat pohyb těžních zařízení a klecí v době, kdy práci pod zemí poháněla parní technika.
Velký prohlídkový okruh zahrnuje také model šachty, měřičskou techniku a pietní místnost. K vidění je i model dělnické kolonie Humboldt II zachycující její podobu v roce 1932. Muzeum tak vedle strojů ukazuje také život lidí pracujících v dolech a rizika, která jejich povolání provázela.
Ukázková štola se zvuky důlního provozu
Do hnědouhelné štoly se návštěvníci vydají v rámci simulovaného fárání. Nejde o původní podzemní důl, ale o uměle vytvořenou expozici, do které se soustředila zachráněná důlní technika a dopravní zařízení z okolních provozů. Zařízení je funkční, a tak návštěvníci při prohlídce nevnímají jen jeho podobu, ale také zvuky strojů.
Další část expozice se věnuje rudnému dobývání v Krušných horách. Její součástí je skutečná štola s rudnou žílou, hornické uniformy a ukázky hornických tradic. K vidění je také část pece z vápenky Kalkwerk Lengefeld.
Stroje pod širým nebem a další podoby regionu
Venkovní expozici tvoří důlní stroje, lokomotivy, vozíky a další těžební i železniční technika zachráněná z okolních provozů. Po předchozím objednání může návštěvu doplnit jízda závěsnou důlní drážkou nebo okružní železnicí. Provoz těchto jízd závisí na podmínkách a počtu zájemců.
Témata muzea sahají i mimo hornictví. Expozice připomínají chemický, sklářský a textilní průmysl, výrobu dřevěných hraček, lesnictví a zemědělství. Pozornost věnují také obnově krajiny poznamenané těžbou.
Otevírací doba a cesta do muzea
Muzeum mívá sezonní provoz od března do konce října, obvykle od úterý do neděle. Prohlídky začínají každou celou hodinu a trvají přibližně dvě až dvě a půl hodiny. Běžná prohlídka se koná nejméně pro dvě platící dospělé osoby, větší skupiny je nutné objednat předem. Ceny, otevírací dobu a možnosti jízd je třeba před cestou ověřit, protože se mohou měnit. Muzeum nepřijímá platební karty.
K areálu se přijíždí od silnic I/13 a I/27 a dále podle značení a důlních vozíků. Zastávka veřejné dopravy Cesta do Kopist je vzdálená přibližně dva kilometry, od železniční zastávky Most-Minerva je to zhruba 400 metrů.