Choltický větrný mlýn najdete v místní části Choltice, která spadá pod městys Litultovice v Moravskoslezském kraji. Nejde tedy o Choltice v Pardubickém kraji. Dřevěná technická památka zaujme nejen svou konstrukcí, ale i tím, že se v ní dochovalo původní mlecí vybavení.
Z nedalekého Sádku do Choltic
První mlýn postavil Augustin Foltýn v roce 1833 v Sádku. O několik desetiletí později, roku 1878, jej koupil František Romfeld. Nechal stavbu rozebrat, přepravit po částech do Choltic a znovu sestavit.
Choltický mlýn patří k beranímu, případně kozelčímu typu. Jeho dřevěná mlýnská skříň stojí na kamenném křížovém základu a středovém sloupu zvaném tatík. Šikmé podpěry, kterým se říká apoštoly, pomáhají celou stavbu nést. Díky této konstrukci bylo možné natočit mlýn podle směru větru.
Objekt má dvě hlavní podlaží. V přízemí se nachází moučnice, horní prostor se označuje jako zanáška. Dřevo tu netvoří jen vnější podobu stavby, ale je součástí řešení, které umožňovalo využívat sílu větru při mletí.
Původní zařízení uvnitř
V mlýně zůstalo jedno kompletní mlýnské složení s moučnicí a řadou původních částí převodového mechanismu. Výrazným prvkem je palečnicové kolo o průměru 3,4 metru. Po jeho obvodu je rozmístěno 96 dřevěných zubů, které přenášely sílu větru dál k mlýnskému kameni.
Technické vybavení se dochovalo v kompletním a autentickém stavu. Při prohlídce tak nejde jen o pohled na starou dřevěnou stavbu: její vnitřek ukazuje, jak se pohyb větrných lopatek měnil v práci potřebnou k výrobě mouky.
Provoz skončil s elektrifikací
Provoz mlýna je spojený s rodinou Romfeldových. Posledním mlynářem byl Konrád Romfeld, který v době okupace v letech 1938 až 1945 mlel mouku pro obyvatele Choltic a okolí. Po válce se mlýn využíval hlavně k šrotování a fungoval ještě do první poloviny 50. let. Jeho hospodářský význam skončil s elektrifikací.
Po zastavení mletí stavba chátrala a při nepovolaných vstupech se poškodilo její vnější i vnitřní vybavení. V roce 1969 prošla generální opravou. Podílely se na ní místní a okresní instituce, zemědělské družstvo v Litultovicích i dobrovolní hasiči.
V roce 1994 se mlýn vrátil původnímu majiteli Konrádu Romfeldovi. Později péči o něj převzal jeho syn Radomír. Památkově chráněn je od 3. května 1958.
Prohlídky po domluvě
Větrný mlýn nemá běžnou každodenní otevírací dobu. Prohlédnout si jej lze při příležitostných návštěvách nebo po předchozí telefonické domluvě. Součástí prohlídky může být výklad o konstrukci i ukázka původního zařízení. Vnitřní prostory nejsou bezbariérové a kapacita návštěv je omezená.