Při cestě přes Moravu v Litovli můžete projít po kamenném mostě dlouhém přibližně 55 metrů. Svatojánský most stojí na šesti hranolových pilířích a jeho půlkruhové oblouky se směrem ke středu mírně zvedají. Na Vítězné ulici dodnes plní dopravní funkci a zároveň patří k výrazným historickým památkám města.
Stavba doložená už v 16. století
Nejstarší písemná zmínka o mostě pochází z roku 1592. Díky ní se řadí mezi nejstarší dochované kamenné mosty v Česku; pravděpodobně je nejstarším mostem tohoto typu na Moravě. Přesné pořadí nejstarších českých mostů ale nelze určit s úplnou jistotou.
Most je nemovitou kulturní památkou. Jeho dnešní podoba si uchovala historickou konstrukci i charakteristický vzhled, ačkoli stavba v průběhu staletí prošla několika úpravami. K její barevnosti přispívá mladějovský a maletínský pískovec, který je dobře patrný zejména při pohledu od řeky.
Socha přibyla později
Uprostřed mostu stojí barokní socha svatého Jana Nepomuckého z dílny Johanna, respektive Jana Sturmera. Dokončena byla před rokem 1718, tedy více než století po první písemné zmínce o mostě.
Na čelní straně soklu je vyobrazeno světcovo svržení do vody. Podstavec nese také nápis RENOVATVM ANNO 1781, který připomíná jednu z obnov. Kamenná stavba a barokní plastika tvoří celek, v němž při rychlém průjezdu snadno uniknou pozornosti drobnější detaily.
Povodně i nebezpečí na konci války
Opravy mostu se uskutečnily například v letech 1781, 1827, 1933, 1999 a 2014. V roce 1905 přibyly chodníky na konzolách, které byly později odstraněny. Roku 1931 se zpevnily pilíře betonem.
Stavba opakovaně čelila velké vodě, mimo jiné při katastrofální povodni v roce 1997. Podle místní tradice přečkala všechny povodně, které Litovel od jejího vzniku zasáhly. Ke konci druhé světové války německé jednotky podminovaly litovelské mosty. Svatojánský most nakonec zničen nebyl; zasáhli místní obyvatelé a zástupci města. Spolehlivé údaje o přesném složení delegace se nedochovaly.
Po rozsáhlé obnově následující po povodni byla doprava přes most znovu otevřena 17. června 1999. Historická stavba tak zůstala součástí každodenního života města, nejen jeho kulisou.
Oprava pokračuje v roce 2026
V roce 2026 se most opravuje kvůli poruchám vnitřní izolace a pronikání dešťové vody do konstrukce. Práce zahrnují novou izolaci, přeložení sítí a vodovodu, sanaci kamenného zdiva i částečné přezdění vysunutých kamenných kvádrů. Opravují se také trhliny v jedné z kleneb, které souvisejí s poškozením při povodni v roce 2024.
Rada města schválila výběr zhotovitele v květnu 2026 a obnova má pokračovat do prosince. Půdorysné ani výškové uspořádání mostu se měnit nemá. Po dokončení má znovu sloužit jednosměrnému automobilovému provozu a bezpečnému průchodu pěších.
K 8. září 2026 byl most uzavřen pro auta, pěší a cyklisté s kolem vedeným vedle sebe však mohli projít. Z prostoru u řeky pod mostem vyniká šestice oblouků i socha svatého Jana Nepomuckého; pohyb u koryta je třeba přizpůsobit průtoku, stavu terénu a případnému zabezpečení staveniště.