Při procházce historickým centrem Litoměřic stojí za zastavení kostel svaté Ludmily na Kapucínském náměstí. Jeho prosté raně barokní průčelí napovídá o kapucínské tradici, uvnitř se však skrývá bohatší výzdoba: barokní oltáře, obrazy, sochy i rokokové detaily. Zajímavým kontrastem jsou také historické varhany z 19. století.
Kostel spojený s kapucínským klášterem
Stavba vznikala v letech 1634 až 1637 a podle údajů litoměřické farnosti ji vedl J. Koch z Ústí nad Labem. Jednolodní kostel s užším, rovně zakončeným presbytářem odpovídá střídmé architektuře kapucínů, kteří upřednostňovali jednoduchost před okázalostí. Na východní straně přiléhá nižší kaple a průčelí završuje strmý trojúhelníkový štít.
Kostel tvoří jeden celek s bývalým kapucínským klášterem, který byl postaven v letech 1647 až 1648. Společně připomínají působení řádu ve městě i podobu Litoměřic v barokním období.
Oltáře z několika století
Ústředním bodem interiéru je hlavní oltář s obrazem mučednické smrti svaté Ludmily. T. Pock jej namaloval roku 1655, oltářní architektura je však až z 18. století. Po stranách jsou obrazy svaté Kateřiny a svaté Barbory. Na jednom místě se tak setkávají díla z různých etap vývoje výzdoby kostela.
Dva boční oltáře, zasvěcené svatému Antonínu Paduánskému a svatému Františku z Assisi, pocházejí z roku 1699. Na východní stěně jsou oltáře svatého Josefa a Panny Marie, které v 18. století získaly rokokové prvky. Ve východní kapli stojí oltář Neposkvrněné Panny Marie se sochami svaté Alžběty a svatého Františka.
Sochy, obrazy a varhany z roku 1877
Také západní část kostela nabízí několik zastavení. Oltář svaté Markéty Alacoque doplňují sochy svatého Vavřince a svatého Fidelia; obraz v jeho nástavci představuje svatého Felixe. Nedaleko je oltář svaté Anny s titulním obrazem, který je zvětšenou kopií podle J. Führicha.
Varhany zhotovil roku 1877 varhanář Karel Eisenhut, jenž určitou dobu působil také v Litoměřicích. Nástroj má jeden manuál a devět rejstříků. Při mimořádných programech, například během Noci kostelů, se kostel v minulosti otevíral také koncertům a prezentaci varhan.
Opravy a možnosti návštěvy
Městská kronika zaznamenává postupné opravy kostela v první polovině 90. let. Zápis uložený v makovici věžičky připomínal přestavbu v letech 1715 až 1722 a další opravy z let 1852, 1885 a 1925. Jde o kronikářské svědectví, nikoli o samostatně potvrzené stavebněhistorické datování.
Kostel nemá trvale stanovenou turistickou otevírací dobu. Prohlídka je možná v souvislosti s bohoslužbou, koncertem, komentovanou návštěvou nebo jinou akcí; její termín lze zjistit u Římskokatolické farnosti Litoměřice či v programu konkrétní události.