Na severním okraji Litoměřic, u Pokratic, leží národní přírodní památka Bílé stráně. Rozlohou má přibližně 1,31 hektaru, přesto patří k nejvýznamnějším lokalitám vstavačovitých v Českém středohoří. Chráněná je od roku 1954 a nachází se v CHKO České středohoří.
Za její mimořádnou pestrostí stojí především teplá poloha, otevřený travnatý svah a vápnité podloží. Místní slínovce a vápnité jílovce jsou bohaté na minerály. Jak zvětrávají a působí na ně voda, odhalují se na svahu světlá místa, podle nichž dostala lokalita své jméno. V terénu jsou patrné také drobné sesuvy a erozní rýhy.
Nejlepší období připadá na jaro
Vápnitá půda a slunné stanoviště vytvářejí vhodné podmínky pro suché trávníky s neobvykle pestrým složením. Vedle běžnějších rostlin tu rostou i druhy, které jsou v české krajině vzácné. Za zdejší květenou se vyplatí vyrazit na jaře a od května, konkrétní doba kvetení se však v jednotlivých letech mění podle počasí.
Bílé stráně prosluly hlavně orchidejemi. Patří k nim například střevíčník pantoflíček, tořič hmyzonosný, vstavač nachový, pětiprstka žežulník, vemeník dvoulistý a bradáček vejčitý. Některé druhy jsou nenápadné, jiné upoutají výraznými květy, všechny ale vyžadují ochranu.
Rostliny, které živí pestrý svět hmyzu
Mezi další zdejší botanické zajímavosti patří třemdava bílá, bělozářka větvitá, len žlutý, plamének přímý, sasanka lesní, medovník meduňkolistý, len tenkolistý, hořec křížatý a koulenka prodloužená. Právě různorodost zdejší vegetace nabízí potravu i úkryt mnoha bezobratlým.
Na lokalitě žijí stovky druhů motýlů a brouků. Uváděn je například prstaveník kostivalový, pestrobarevec petrklíčový nebo modrásek kozincový. Starší turistické materiály zmiňují přibližně tisíc druhů motýlů; novější podklady popisují zdejší entomofaunu obecně jako mimořádně bohatou.
Otevřený charakter stráně ale není samozřejmostí. Bez péče by ji postupně zarostly náletové dřeviny, zmizela by slunná místa a s nimi i rostliny, na které jsou některé druhy motýlů vázané. Proto se odstraňují nálety, území se občas kosí a probíhá zde extenzivní pastva. Doplňkově se využívá také pastva oslů, kteří spásají některé houževnaté trávy méně ochotně přijímané ovcemi.
Jak se k Bílé stráni vydat
K chráněnému svahu vede neznačená odbočka z červené turistické trasy mezi Litoměřicemi a Skalicí. Poslední část cesty nemusí být v terénu na první pohled zřejmá, proto je potřeba sledovat mapu a značení. Jako orientační bod slouží Pokratice a severní okraj Litoměřic; vlastní národní přírodní památka nemá běžně používanou poštovní adresu.
Na místě je nutné zůstat mimořádně ohleduplný. Orchideje ani jiné rostliny se nesmějí trhat, vyrývat nebo poškozovat, do oplocených pastvin se nevstupuje a pasoucí se zvířata se nesmějí rušit. Psy je třeba mít pod kontrolou a v CHKO platí také zákaz vjezdu motorovými vozidly mimo silnice.
Bílé stráně u Pokratic nejsou totožné s rozsáhlejší evropsky významnou lokalitou stejného názvu. Ta má 63,9 hektaru a tvoří ji čtyři oddělené segmenty v okolí Litoměřic, Žitenic, Malíče a Kamýku. I tato širší oblast je cenná suchými trávníky a vzácnými druhy, zatímco národní přírodní památka nad Litoměřicemi představuje konkrétní malý svah s výjimečně bohatou přírodou.