Na návrší jižně od Litohlav čeká krátký výlet ke stavbě, která je vidět z širokého okolí. Poutní kostel Navštívení Panny Marie stojí přibližně 2,5 kilometru severozápadně od Rokycan, přesto územně náleží k obci Litohlavy. Kaple na vrchu Vršíček spojuje barokní architekturu, poutní tradici a otevřenou krajinu Rokycanska.
Slib měšťanů se naplnil až po desetiletích
Vznik svatyně souvisí s morovými epidemiemi, které Rokycany ohrožovaly v letech 1680, 1689 a 1713. Obyvatelé města tehdy slíbili, že na návrší nechají postavit poutní místo, pokud mor jejich město ušetří. Samotná stavba však začala až s výrazným časovým odstupem.
Kaple se budovala mezi roky 1744 a 1747. Na její výstavbě se podle uváděných údajů podílel rokycanský stavitel Jan Mourek. Nová svatyně měla být výrazem vděčnosti, ale také místem, kam mohli lidé přicházet při poutích a procesích.
Malá stavba s výraznou siluetou
Památkově chráněný objekt má podobu centrálně řešené barokní kaple. Západní průčelí doplňují dvě hranolové věže, díky nimž má kostel snadno rozpoznatelný vzhled. Jeho poloha na vrcholu zároveň způsobuje, že se výrazně uplatňuje v pohledech na okolní krajinu.
Vršíček leží v nadmořské výšce přibližně 431 metrů. Samotná návštěva kaple tak může být součástí kratší vycházky z okolí Rokycan nebo Litohlav. Přístupnost interiéru není spojena se spolehlivě potvrzenou pravidelnou návštěvní dobou, takže výlet se přirozeně soustředí především na exteriér, cestu na návrší a okolní scenérii.
Na vrchol vede schodiště i serpentinová cesta
Nejvýraznější výstup začíná na východním úpatí Vršíčku. Ke kostelu odtud stoupá kamenné schodiště o 77 stupních, na které navazuje ještě starší přímý úsek se sedmi schody. Právě tato cesta dodává příchodu ke kapli poutní ráz.
Komu více vyhovuje mírnější stoupání, může využít serpentinovou cestu vybudovanou v roce 1890. Obě přístupové varianty vedou ke stejné barokní dominantě, která je zasazená do krajiny mezi Rokycany a Litohlavy.
Kaple prošla obdobími úpadku i oprav
Historie místa zahrnuje také poustevnickou tradici. V blízkosti kostela stávala poustevna, kde až do josefinských reforem pobýval poustevník z bratrstva svatého Ivana. Stavbu ale postupně zasáhly i méně slavné události: v roce 1827 měla být vykradena, poustevna později vyhořela a roku 1841 zmizely zvony.
Opravy kostela proběhly mimo jiné v letech 1872 a 1903. V závěru 20. století se obnovy ujala Nadace kanovníka Staška. Opraven byl krov napadený dřevomorkou, střecha i fasády; práce měly skončit v roce 1997, kdy uplynulo 250 let od dokončení kaple. V letech 2012 a 2013 se obnovila také část kamenného schodiště.
Vršíčková pouť se koná dodnes
Poutní tradice na návrší nezanikla. V Litohlavech se stále pořádá Vršíčková pouť, která připadá na první neděli v červenci. Kaple se příležitostně otevírá také duchovnímu a kulturnímu programu, například koncertům.