Pomník Locus perennis najdete přibližně dva kilometry jihozápadně od Lišova, asi sto metrů jižně od silnice I/34. Na první pohled může působit jako osamělá kamenná stavba u cesty. Ve skutečnosti označuje místo, které sehrálo důležitou roli při budování moderního systému měření nadmořských výšek.
Místo, od něhož se odvíjela výšková síť
Lišovský bod byl zaměřen v letech 1877 až 1878. Roku 1878 byl připojen k tehdejší výškové síti, kterou v závěru 19. století vytvářel Vojenský zeměpisný ústav ve Vídni. Geodeti potřebovali soustavu stabilních bodů, podle nichž bylo možné určovat výšku železnic, silnic, staveb i dalších měřických míst.
Locus perennis patřil mezi hlavní, respektive základní body této sítě. Po vzniku Československa se stal také výchozím bodem československé jednotné nivelační sítě. Jeho význam proto nespočívá pouze v pomníku samotném, ale hlavně v jeho úloze v rozsáhlém systému přesného měření.
Skutečný bod je ukrytý pod kamenem
To, co návštěvník vidí nad zemí, není vlastní geodetický bod. Ten tvoří vodorovná vyhlazená ploška ve skále o rozměrech přibližně 15 × 15 centimetrů. Nachází se pod pomníkem, kde je chráněna před poškozením a zároveň zůstává na trvale stabilním místě.
Nadzemní část měří zhruba dva metry. Je složena z hranolové základny, střední hranolové části a horního komolého jehlanu, který završuje jehlancová špička. Stavbu vytvořil českobudějovický kamenický mistr Anton Panoch podle návrhu kapitána Františka Netuschilla. Na čelní straně je latinský nápis odkazující na přesnou nivelaci v Rakousku-Uhersku a evropské stupňové měření.
U data vzniku pomníku se objevuje drobný rozpor. Nápis na stavbě uvádí rok 1889, některé materiály ale zmiňují rok 1890. Jisté je, že jde o stavbu z konce 19. století, dokončenou přibližně v letech 1889 až 1890.
Dvě nadmořské výšky pro jedno místo
U Locus perennis se lze setkat s rozdílnými údaji o nadmořské výšce. Původně byla poloha uváděna jako 565,1483 metru v jadranském výškovém systému, jehož nulová hladina vycházela z Jaderského moře v Terstu.
V současném systému navázaném na Baltské moře se pro stejné místo uvádí přibližně 564,7597 metru. Rozdíl tedy neznamená, že se pomník nebo samotný bod posunul. Čísla vycházejí z různých výškových soustav a odlišně určených referenčních hladin. Nadmořská výška proto dává smysl vždy společně s údajem o použitém systému.
Věčné místo není střed Evropy
Název Locus perennis znamená Věčné místo nebo Stálý bod. S lokalitou se někdy spojuje představa geografického středu Evropy, to však není její skutečný význam. Pomník označuje trvalý geodetický bod, nikoli střed kontinentu. Jeho „věčnost“ odkazuje ke stabilitě místa a k dlouhodobému využití v měřické síti.
Pomník je veden jako kulturní památka. Chráněn je podle regionálních podkladů od roku 1958 a okolí bylo v roce 1972 vyhlášeno jako chráněné území. Lokalita připomíná nejen dějiny geodézie, ale také práci kameníků a někdejší rulový lom v okolní krajině.
Přístup k pomníku
Oficiálně uváděná poloha je přibližně 49.006966 N, 14.584736 E. Od nedalekého parkoviště nebo odpočívadla vede k pomníku cesta dlouhá zhruba 200 metrů. Z Lišova se sem lze vydat po červené turistické značce, která měří přibližně dva až tři kilometry.
Místo je volně přístupné, nejde však o objekt s interiérem. Prohlédnout si lze především kamenný pomník, zatímco vlastní měřický bod zůstává ukrytý pod ním. Protože lokalita leží u frekventované silnice, je při příchodu nutná zvýšená opatrnost. Při hledání místa poslouží lépe uvedené souřadnice než poštovní adresa.