Starý hřbitov u ulice J. V. Sládka a nový hřbitov v Zahradní ulici patří k nejvýraznějším židovským památkám Lipníku nad Bečvou. Společně připomínají dějiny místní židovské obce, kterou druhá světová válka téměř zcela zničila. Do stejného souboru patří také synagoga, podle odborného katalogu nejstarší dochovaná synagoga na Moravě, a bývalá židovská čtvrť.
Oba hřbitovy se liší věkem, uspořádáním i podobou náhrobků. Starší vznikl roku 1567 jižně od městského centra v předměstí Novosady, mladší byl založen až v roce 1883 východně od něj.
Starší pohřebiště a náhrobky lipnických rabínů
Starý hřbitov měl podlouhlý půdorys a rozlohu přibližně 5 909 metrů čtverečních. Pohřbívalo se zde do roku 1883 a podle odborných odhadů tu původně stálo zhruba 1 500 až 1 800 náhrobků. Nejstarší dochovaný kámen s datací pocházel z roku 1657.
Náhrobky byly vytesány hlavně z hranického vápence, pískovce a mramoru. Jejich reliéfy používají tradiční symboly židovského umění: nádoby levitů, ruce kohenů, koruny, stromy, slunce nebo ptáky. Mezi pohřbenými byli také lipničtí rabíni. K nejvýznamnějším patří Baruch Teomin Fränkel, jehož tumba z roku 1828 navštěvovali chasidští poutníci.
Válečné zničení a obnova starého areálu
V roce 1942 hřbitov poškodilo německé vojsko. Rozebrána byla ohradní zeď a náhrobky byly pokáceny. Po válce se na místě objevil park s dětským a volejbalovým hřištěm. Přibližně 160 celých náhrobků a asi dvě desítky jejich zlomků se podařilo přenést na nový hřbitov.
Obnovu starého areálu odstartovaly práce po změně politických poměrů. V letech 1991 a 1992 se za podpory organizace Agudath Israel of America a potomků rabína Fränkela z Velké Británie podařilo obnovit ohradní zeď přibližně v původní trase. Podle dobových fotografií vznikla také replika rabínovy tumby. V období 1995 až 1997 se na původní místo vrátily všechny zachované náhrobky, kterých podle podkladů Židovské obce v Praze zůstalo 159.
Nový hřbitov měl připomínat chrámový prostor
Mladší hřbitov vznikl roku 1883 na ploše přibližně 6 625 metrů čtverečních. Jeho původní kompozice působila reprezentativně: od hlavní brány vedla alej k průchozí obřadní síni a pokračovala až k východní zdi. Tři dvojice převislých buků měly vytvořit dojem chrámového prostoru.
Obřadní síň za druhé světové války nacisté strhli. Po válce byly k jihozápadní zdi uloženy kameny převezené ze starého hřbitova. Ani tento areál později neunikl chátrání. V 80. letech jej převzalo město, část pomníků byla prodána a odvezena a ostatní náhrobky skončily shrnuté na hromadách. Před úplnou devastací jej zachránila změna politických poměrů.
Čísla, která pomáhají číst místo
Obnova nového hřbitova nebyla tak rozsáhlá jako u staršího areálu. V roce 1992 dostala západní část ohradní zdi novou omítku a následně vznikla podrobná fotodokumentace i identifikace dochovaných náhrobků na obou hřbitovech.
Na novém hřbitově bylo zaznamenáno 380 hrobů s přibližně 560 pohřbenými a 225 pomníky. Dokumentace zároveň pomáhá rozlišit původní náhrobky od kamenů přenesených ze staršího pohřebiště. Díky tomu lze v areálech sledovat nejen několik staletí dějin místní komunity, ale také následky jejího systematického ničení.
Kde hřbitovy najdete
Starý hřbitov leží u ulice J. V. Sládka, nový v Zahradní ulici. Starší areál bývá podle městských turistických informací přístupný v sezoně, zpravidla od března do října. Nový hřbitov nemusí být běžně volně přístupný; návštěvu lze domluvit s průvodcem nebo u Turistického informačního centra Lipník nad Bečvou.
Starý areál je veden jako místo navržené k prohlášení za kulturní památku. Nový hřbitov už je jako kulturní památka evidován.