Od Podhoří vede ke zřícenině Drahotuš krátká lesní cesta, která však hned zpočátku prudce stoupá. Na jejím konci čeká nenápadný hradní areál: zbytky válcové věže, paláce a opevnění, k tomu příkop a terénní nerovnosti. Výrazné zdi tu nečekejte. Místo zaujme především polohou nad údolím Jezernice a tím, jak se středověká stavba otiskla do krajiny.
Krátká procházka od Podhoří
Nejčastěji se k Drahotuši vyráží z Podhoří, místní části Lipníku nad Bečvou. K hradu je to odtud podle turistických popisů jen několik stovek metrů. Začátek trasy vede strmě vzhůru ke kamennému mostku, potom pokračuje lesní komunikace přibližně po vrstevnici.
Na cestu se hodí pevná obuv, zejména když je mokro a terén klouže. Dochované zdivo může být nestabilní, proto na něj nevylézejte ani do něj nezasahujte. Drahotuš je také významnou archeologickou lokalitou; případné nálezy patří na místo, kde leží.
Hradní ostroh leží severně od dnešní části Podhoří a z vyvýšeného místa se otevírají pohledy do údolí Pekla i na okolí Moravské brány. Lokalita zasahuje také do prostoru Kozlova, při cestě je ale nejpraktičtější orientovat se podle přístupu od Podhoří.
Hrad střežil krajinu Moravské brány
Drahotuš vznikl ve druhé polovině 13. století. Za zakladatele bývá označován Bohuš z Drahotuš, moravský maršálek a významný člen rodu pánů z Čeblovic. První spolehlivá písemná zmínka o Bohušovi pochází z roku 1278; přesný rok založení hradu proto znám není.
Stavba využila výrazný ostroh nad potokem Jezernice. Z něj bylo možné sledovat údolí, prostor Moravské brány i dálkové cesty v okolí Bečvy. Hrad tak sloužil jako šlechtické sídlo a zároveň jako strategický bod v krajině, kterou po staletí procházely obchodní i vojenské trasy.
Od šlechtického sídla k lesní zřícenině
Držitelé Drahotuše se v průběhu staletí střídali. Ve 14. a 15. století se jeho dějiny spojily mimo jiné s moravským markrabětem Janem Jindřichem, Ctiborem z Cimburka, Lackem z Kravař, Vokem ze Sovince a Vilémem z Pernštejna. Proměny vlastnictví odrážely širší vývoj moravské šlechty i hradní sítě.
Po druhé polovině 15. století začal Drahotuš ztrácet význam a podle archeologických poznatků zpustl v 16. století. Z někdejšího pevného sídla zůstaly v lese části zdiva a stopy v terénu.
Co prozradí zbytky hradu
Dochované pozůstatky nejsou rozsáhlé, ale při prohlídce lze rozeznat části válcové věže, paláce a opevnění. Důležitý je také příkop, který odděloval hradní areál od okolí, i samotný tvar ostrožny. Její svahy pomáhaly místo přirozeně chránit.
Návštěvník tu nenajde upravený areál s pokladnou ani návštěvnickým zázemím. Drahotuš je klidné lesní místo, kde se jeho někdejší podoba odhaluje hlavně pozorným čtením terénu. Výhledy směřují do údolí Pekla a k Moravské bráně.