Z ochozu věže Samson se rozhlédnete z výšky zhruba 27 metrů na hradní areál i zvlněnou krajinu Vysočiny. Lipnický hrad stojí na skalnatém návrší nad Lipnicí nad Sázavou, v nadmořské výšce kolem 620 metrů. Kromě vyhlídky tu čeká gotická kaple, muzeum, sklepení a několik příběhů, které se k místu vážou.
Pevnost, kterou proměnili v rezidenci
Hrad založili na počátku 14. století páni z Lichtenburka, větev mocného rodu Ronovců. Jeho poloha umožňovala kontrolovat okolní krajinu i kupecké stezky a oblast tehdejšího Německého Brodu, spojenou s těžbou stříbra. První písemná zmínka o Lipnici pochází z počátku 14. století a uvádí purkrabího Bernarda.
Ve 14. století přešel hrad do spojení s pány z Lipé. Roku 1335 zde bratři z Lipé přivítali krále Jana Lucemburského a jeho syna Karla, budoucího císaře Karla IV. Ten udělil Lipnici v roce 1370 městská práva. Za Buriana II. Trčky z Lípy a jeho syna Jana prošla pevnost na začátku 16. století přestavbou na pozdně gotické sídlo. Renesanční úpravy následovaly roku 1561 za Thurnů.
Areálu dnes dominují Trčkovský a Thurnovský palác a dvě výrazné věže. Velká věž měla obrannou funkci, zatímco věž Samson sloužila k bydlení. Její ochoz patří k hlavním místům, odkud si lze hrad prohlédnout z výšky.
Kaple s husitskou stopou
Jednou z nejcennějších částí areálu je kaple svatého Vavřince z první čtvrtiny 14. století. Dne 6. března 1417 v ní byli vysvěceni první husitští kněží. Podle historického výkladu se tak stalo pod nátlakem Čeňka z Vartenberka na pražského světícího biskupa Heřmana Nikopolského. Kaple se tím zapsala do dějin náboženských otřesů pozdního středověku.
Volná prohlídka zahrnuje hradní muzeum s archeologickou expozicí, rozsáhlé sklepy i někdejší hodovní síň Jindřicha z Lipé. K vidění je také hradní studna a doklady složitého stavebního vývoje. Lipnice patří k významným archeologickým lokalitám; výzkumy přinášejí poznatky o starších podobách hradu, mimo jiné o konstrukci někdejšího padacího mostu.
Tajemství tří křížů a další pověsti
Podle nejznámější místní pověsti leží pod třetím křížem ukrytý poklad. Dva kříže jsou vytesané v kamenném ostění hradní brány, třetí se má nacházet někde v areálu. Pod ním údajně čeká tajná místnost s bohatstvím, kterou střeží kostlivec s diamantovýma očima. Jde o pověst, nikoli o potvrzenou historickou událost.
Další příběh vypráví o Kateřině, manželce Čeňka z Vartenberka. Ta měla být zazděna kvůli vztahu s Jindřichem z Dubé z nedalekého Orlíku. Při úpravách kaple na počátku 18. století byl skutečně nalezen zazděný výklenek se dvěma lidskými kostrami, nález ale nepotvrzuje celé legendární vyprávění. Podle jiné pověsti dostala věž Samson jméno po krutém rytíři, který věznil dívky v podzemí, než jej jedna z nich přelstila.
Požár, obnova a výlet do okolí
Po třicetileté válce hrad už svou někdejší roli plně neobnovil. V roce 1645 jej obsadili Švédové a o rok později ho obléhala císařská armáda. Dne 19. září 1869 vypukl rozsáhlý požár, při němž vyhořel hrad i většina městečka. Záchrana památky začala roku 1913, o jedenáct let později hrad získal Klub československých turistů. Od roku 1953 je ve státním majetku a jeho obnova i konzervace pokračují.
Návštěvu lze spojit s okolím Lipnice: nedaleko je Haškův hrob, Lipnický Poesiomat s poezií, haškovskou poetikou a hradními pověstmi, zatopené lomy i Národní památník odposlechu. V roce 2026 má být součástí prohlídky také výstava dřevěných objektů Jakuba Jana Meda; termín jejího ukončení je třeba zjistit u správy hradu.
Hrad si návštěvníci procházejí volně vlastním tempem a základní okruh zabere přibližně hodinu. V areálu jsou nerovné povrchy a schodiště, součástí prohlídky může být také výstup na věž. Hodí se proto pevná obuv. Psi do hradu nesmějí.