V Památníku Lidice se neprochází jen mezi muzejními exponáty. Venkovní trasa vede přes místo, kde stávaly domy, kostel i škola, kolem společného hrobu zavražděných mužů a dál k Růžovému sadu a nové obci. Právě prázdný prostor po původních Lidicích je výraznou součástí toho, jak se tu minulost připomíná.
Procházka místem, které zmizelo
Původní obec měla více než pět set obyvatel. Po nacistickém vypálení a srovnání Lidic se zemí zmizel také kostel svatého Martina, hřbitov i jednotlivé domy. Terénní úpravy byly dokončeny v roce 1943 a zástavbu vystřídala holá pláň. Dnes na ní návštěvnická cesta propojuje muzeum, gloriet, fragmenty staveb a základy kostela, školy a Horákova statku.
Právě na zahradě Horákova statku bylo v noci z 9. na 10. června 1942 zastřeleno 173 lidických mužů a chlapců starších patnácti let. U společného hrobu tragédii připomínají mimo jiné truchlící žena od Bedřicha Stefana a plastiky Karla Lidického a Karla Hladíka.
Osud dalších obyvatel se po masakru rozdělil. Lidické ženy nacisté odvezli do Ravensbrücku, většinu dětí poslali do vyhlazovacích táborů. Osmasedmdesát? Ne — celkem 82 lidických dětí zavraždili v plynových vozech v Chełmnu nad Nerem.
Sousoší dětí a růže mezi dvěma obcemi
Počet 82 připomíná sousoší Památníku dětských obětí války, které vytvořila sochařka Marie Uchytilová. První postavy byly instalovány v roce 1995, celé dílo se podařilo dokončit v roce 2000. Autorka je věnovala nejen dětem z Lidic, ale všem dětským obětem druhé světové války.
V roce 2026 se připravuje restaurování sousoší. Veřejná sbírka vynesla přes pět milionů korun, původně odhadované náklady však přesahovaly dvanáct milionů. Nyní se proto chystá nový záchranný průzkum a upravený restaurátorský záměr. Projekt byl zařazen mezi priority ministra kultury, harmonogram i způsob financování se ale mohou ještě změnit.
Mezi pietním územím a novou obcí leží Růžový sad míru a přátelství. Založen byl v roce 1955 z podnětu britského poslance sira Barnetta Strosse a spolku Lidice budou žít. Na třech a půl hektarech roste přes 24 tisíc růžových keřů 240 odrůd. Růže jsou rozděleny do tří velikostních skupin, které symbolizují muže, ženy a děti.
Nové Lidice vznikly přibližně 300 metrů od původní obce. Jejich základní kámen položili v roce 1947 a první domy začaly vyrůstat o rok později. Z pietního areálu se tak dá pokračovat přímo do současné vesnice.
Muzeum, galerie a připomínky v současnosti
Muzejní expozice A nevinní byli vinni… přibližuje život v obci před tragédií i nacistickou perzekuci prostřednictvím archivních fotografií, filmových záběrů, dochovaných předmětů a světelných projekcí. Je dostupná v několika jazycích a nově také v kompletním překladu do českého znakového jazyka s titulky.
Lidická galerie uchovává Lidickou sbírku moderního umění, která vznikla po mezinárodní výzvě v roce 1967. Podle plánovaných termínů se zde návštěvníci mohou setkat s výstavou NHK Collection Lidicím, jež představuje 65 děl ze sbírky Humy Kabakci, nebo s 54. ročníkem Mezinárodní dětské výtvarné výstavy Lidice. Její téma pro rok 2026 je Kniha a práce přijely ze 70 zemí.
Památník připravuje také školní programy, badatelské materiály a besedy. Staré Lidice si lze prohlédnout prostřednictvím interaktivního webu s 3D modelem. K akcím, které zapojují veřejnost, patří Světla z oken lidických domů: lidé při ní zapalují svíčky na místech někdejších stavení a symbolicky připomínají jednotlivé rodiny a domovy.
Vstup, otevírací doba a přístupnost
Památník je kulturní památkou od roku 1962 a národní kulturní památkou od roku 1995. Muzeum, galerii, rodinný domek i venkovní pietní území lze podle běžné otevírací doby navštívit denně od 9 do 17 hodin. Jedna vstupenka zahrnuje muzeum, galerii, rodinný domek, pietní území i Růžový sad.
Na návštěvu je třeba počítat s časem na venkovní areál i několik expozic. Muzeum a pietní území jsou bezbariérové; u dalších částí mohou návštěvníci požádat o asistenci pracovníků. Parkovat lze u muzea nebo zdarma u Lidické galerie.