Hrad Kost se při cestě do Podkosti nevynoří na vrcholu kopce, ale z údolí Českého ráje. Leží mezi pískovcovými skalami u setkání několika roklí a cest. Členitý terén pomáhal při obraně a přístupové cesty mohly v minulosti chránit také rybníky. V případě ohrožení bylo možné protrhnout jejich hráze a zaplavit okolí.
Neobvyklé umístění odlišuje Kost od většiny středověkých pevností. Patří k nejlépe dochovaným gotickým hradům v Česku i ve střední Evropě a její areál tvoří paláce, nádvoří, opevnění, brány, parkán i padací most.
Archeologové odhalili starší podobu hradu
Přesné počátky Kosti nejsou zcela objasněné. Hrad vznikl ve 14. století a jeho dějiny jsou spojené s Benešem z Vartemberka. Tradiční výklad klade založení před rok 1349, písemné zmínky o hradu však pocházejí už ze 40. let 14. století.
Výzkum z let 2019 až 2020 odkryl tři dosud neznámé zděné stavby, které předcházely známému bergfritu, válcové věži a věžové bráně. Ukázalo se tak, že hrad mohl být obyvatelný už v nejstarší etapě. Nasvědčuje tomu například zmínka o hradní kapli i nálezy kachlových kamen.
Rozsáhlá přestavba za Petra z Vartenberka, dokončená na konci 14. století, dala hradu podobu, kterou si s úpravami uchoval dodnes. Výraznou dominantou je Velká bílá věž s nepravidelným lichoběžníkovým půdorysem. Z jednoho místa pod hradem jsou vidět všechny její rohy či hrany najednou. Je postavená z křemičitého pískovce, který se podle hradního výkladu za měsíčního svitu zvláštně leskne.
Od šlechtických paláců k obilným skladům
K nejvýznamnějším částem areálu patří starý, tedy Vartenberský palác, věžový palác a pozdější stavby spojované s rody Šelmberků a Biberštejnů. K dalším majitelům Kosti patřili Biberštejnové, Lobkovicové, Albrecht z Valdštejna, Černínové a později rod dal Borgo.
Požáry hrad několikrát poškodily ve druhé polovině 16. století, mimo jiné v letech 1545 a 1576. Časem přestal sloužit jako obytné sídlo a paláce se proměnily v obilné sklady. Roku 1658 se Kost dostala na seznam hradů určených k demolici. Podle tradičního historického výkladu se zboření podařilo odvrátit díky Sylvii Kateřině, hraběnce z Millesima a vdově po Heřmanu Černínovi.
Po druhé světové válce hrad znárodnili a rodu dal Borgo se vrátil v 90. letech 20. století. V letech 2019 až 2022 prošel rozsáhlými opravami: práce zahrnovaly stabilizaci podloží, odvodnění a obnovu parkánových zdí. Zároveň přinesly nové poznatky o stavebním vývoji Kosti.
Paláce, kaple i expozice mučírny
Prohlídkové okruhy představují život šlechty v hradních palácích, vojenskou funkci pevnosti ve zbrojnici i duchovní stránku někdejšího sídla v kapli svaté Anny. K návštěvnickým trasám patří také černá kuchyně, nádvoří a sklepení.
Součástí nabídky je expozice středověké mučírny s předměty, jako jsou klec na čarodějnice, španělská bota, palečnice, pranýř nebo replika gilotiny. V přízemí Velké bílé věže vznikla v roce 2022 expozice, která pomocí modelů a počítačových animací ukazuje proměny hradu v průběhu staletí. K dispozici je také zkrácený okruh přibližně na 40 minut.
Výlet do Plakánku a okolí
S Kostí se pojí pověst o neúspěšném obléhání husitským vojskem Jana Žižky. Podle tradovaného příběhu měl Žižka prohlásit, že hrad je tvrdý jako kost. Jde však o legendu, nikoli o spolehlivě doložený původ názvu.
Návštěvu lze spojit s procházkou údolím Plakánek do Sobotky nebo pokračovat k zámku Humprecht. Delší okruh vede přes Vyskeř, Věžický rybník a Pleskotský mlýn; měří přibližně 20 kilometrů a místy zahrnuje prudší výstupy i sestupy.
Autem lze dojet k parkovišti v podhradí. Od železniční zastávky Libošovice vede k hradu zhruba dvoukilometrová pěší cesta, autobusová zastávka Podkost, hrad leží přímo u návštěvnického cíle. Otevírací doba, vstupné i program se mohou během sezony měnit.