V Maršálce u Libice nad Doubravou se můžete podívat na mokřadní krajinu, které se po zásazích ochránců vrací voda. Přírodní rezervace o rozloze 8,08 hektaru tvoří podmáčené louky, slatiniště a rašeliništní stanoviště. Revitalizace dokončená na konci roku 2023 měla zpomalit odtok vody a zlepšit podmínky pro zdejší druhy.
Voda z krajiny dříve rychle mizela
Rezervací protéká drobný tok pramenící v její pramenné části. Původně vedl téměř rovně a v hlubokém korytě, takže vodu odváděl pryč. Odvodnění okolních pozemků situaci ještě zhoršilo: v 60. letech minulého století se část sousedních luk změnila na pole a byla plošně odvodněna. Meliorační zásahy zasáhly také severozápad dnešní rezervace.
Proměna krajiny měla dopad i na její obyvatele. Maršálka a navazující louky patřily v 50. letech k významným tokaništím tetřívka obecného na Vysočině. Po kolektivizaci, úbytku luk a odvodnění tetřívek z lokality zmizel.
Obnova drénů i nová soustava tůní
Práce se zaměřily na 5,76 hektaru. Ochránci odkryli a rozdrobili 645 metrů hlavních svodných drénů, přerušili 22 úseků sběrné drenáže a upravili 247 metrů koryt. Polohu potrubí pomohla určit analýza území a dálkový průzkum Země.
Na několika místech bylo staré koryto přehrazeno a vyplněno jílovitou zeminou. Voda tak nemá odtékat rychlým a přímým kanálem, ale může se rozlévat do luk a postupně vsakovat. Přibylo také šest neprůtočných tůní o celkové ploše 2 092 metrů čtverečních. Liší se velikostí, hloubkou i podobou břehů, a nabízejí tak různé podmínky pro vodní organismy.
V terénu vznikly příčné prvky z kmenů a dřeva, povalový můstek, suchá zídka a úkrytiště pro chráněné živočichy. Část zeminy posloužila k navršení ochranné meze na okraji rezervace. Ta má zachytávat splach ornice a živin z polí a na některých místech omezovat také větrnou erozi.
Slatiniště s vzácným plžem a motýly
Maršálka je chráněná od roku 2001 a patří také do evropské soustavy Natura 2000. Předmětem ochrany jsou přechodová rašeliniště a třasoviště, tedy nevápnitá mechová slatiniště, a drobný plž vrkoč Geyerův. Tento kriticky ohrožený druh tu podle AOPK vytváří jednu z největších populací v České republice. Protože se šíří jen omezeně, jeho výskyt může svědčit o zachovalém slatiništi s vhodnými podmínkami.
Na mokřadních loukách rostou například prstnatec májový, tolije bahenní, ostřice blešní, všivec lesní a masožravá rosnatka okrouhlolistá. AOPK tu uvádí také 46 druhů denních motýlů. Maršálka je místem nejsilnější populace hnědáska rozrazilového v Železných horách.
Už v prvním roce po dokončení obnovy byly louky podle ochranářů vlhčí a tůně zůstávaly naplněné. Zaznamenáno bylo také zahnízdění bekasiny otavní a kulíka říčního. Dlouhodobý přínos zásahů má ukázat další monitoring.
Tichá lokalita bez turistického okruhu
Na zachovalejších slatinných loukách pokračuje šetrná seč, při níž zůstávají neposečené pásy jako úkryt pro živočichy. Nejcennější místa s výskytem vrkoče Geyerova se revitalizační práce nedotkly, aby zůstala co nejméně narušená.
Rezervace je volně přístupná, nemá však parkoviště, návštěvnické centrum ani značený naučný okruh. Podklady pro péči o chráněnou krajinnou oblast upozorňují, že výraznější rozšiřování návštěvnického provozu není žádoucí; vhodnější mohou být příležitostné exkurze s průvodcem. Při návštěvě lze v krajině zahlédnout obnovený tok, šest tůní, ochrannou mez i povalový můstek. Doba kvetení mokřadních rostlin a výskytu motýlů se mění podle počasí a průběhu sezony.