Z Horního Vysokého stoupá zeleně značená trasa na Sedlo, jehož vrchol leží v nadmořské výšce 726 metrů. Výstup není dlouhý pochod po rovině: lesní úseky se střídají s kamenitým terénem a cesta postupně míří k úzkému hřebeni. Horní Vysoké administrativně náleží k Leví žádnému? Levínu a Sedlo je nejvyšším vrcholem Verneřického středohoří.
Výrazný tvar kopce souvisí s jeho sopečným původem. Mohutný hřeben tvoří trachybazalt a jeho příkré svahy i skalní výchozy připomínají vulkanickou minulost Českého středohoří. Na vrcholové části se vyplatí zpomalit a sledovat, kudy stezka vede: místy prochází úzkým hřebenem a za mokra, sněhu nebo námrazy je třeba dávat pozor na povrch.
Skály, sutě a výhledy z hřebene
Zvětrávání horniny vytvořilo na Sedle pestrou směs skalních útvarů. Najdete tu mrazové sruby, skály rozpadlé do desek i sloupců, kamenná moře a balvanové haldy. Vrchol tak nepůsobí jako upravená vyhlídková terasa, ale spíš jako členitý kus horské krajiny sevřený mezi prudkými svahy.
Výhledy se otevírají na několika místech, ne z jediné velké plošiny. Mezi stromy a skalami se ukazují další kužely a hřebeny Českého středohoří, za dobré viditelnosti také Lužické hory a Ještěd. V širším okolí lze spatřit Ralsko, Vlhošť, Bezděz nebo krajinu kolem Úštěka s rybníkem Chmelař. Pohledy se mění s tím, jak člověk postupuje po hřebeni.
Lesní rezervace s vzácnou květenou
Vrchol a jeho okolí chrání národní přírodní rezervace Sedlo, která má rozlohu přibližně 54,3 hektaru a je zároveň evropsky významnou lokalitou. Ochrana se vztahuje na celý přírodní celek: listnaté lesy na svazích, v roklích a na sutích, skalní stanoviště i navazující společenstva živočichů.
V porostech rostou buky, javory, duby, lípy a jilmy. Některé části lesa mají pralesovitý charakter a společně s balvany a suťovými poli vytvářejí neobvyklé prostředí. Na skalách a sutích se daří také vzácným rostlinám. Mezi nejvýznamnější patří hvězdnice alpská, která je v České republice známa pouze ze čtyř lokalit. Roste tu i tařice skalní, kosatec bezlistý, měsíčnice vytrvalá, lilie zlatohlavá a kyčelnice devítilistá.
Mezi místními živočichy se objevují například výr velký, datel černý, krkavec obecný, lejsek černohlavý a kulíšek nejmenší. Z bezobratlých byli zaznamenáni mimo jiné batolec červený a bělopásek topolový. Celkem zde bylo zjištěno přes 70 druhů obratlovců.
Možnosti výstupu na Sedlo
Kromě Horního Vysokého vedou na vrchol značené trasy také z Levína a Horního Týnce po zelené, z Liběšic po žluté a z Úštěka po červené. Úštěcký přístup je náročnější a počítá se při něm s převýšením přibližně 500 metrů. Při plánování výletu je praktické zvolit konkrétní nástupní místo: Sedlo leží v územní souvislosti s Liběšicemi, zatímco cesta z Horního Vysokého vede přes Levín.
V národní přírodní rezervaci je nutné zůstávat na značených cestách, nevstupovat mimo ně a respektovat omezení platná pro zvláště chráněná území.