Asi 80 metrů jihozápadně od kostela sv. Petra a Pavla v Liberku leží místo, kde kdysi stával hrad Rychmberk. Jeho nadzemní zdi zmizely, v krajině však zůstává skalnatý ostroh nad Liberským potokem, příkopy a valy. Procházka tu není obhlídkou klasické zříceniny, ale spíš čtením stop, které po sobě středověké sídlo zanechalo.
Ostroh chráněný přírodou i opevněním
Rychmberk využíval úzký výběžek nad horním tokem Kněžné. Přístup k němu vedl od východu přes podhradní městečko, zatímco z dalších stran ostroh chránily prudké svahy. Příjezdovou šíji zabezpečovaly tři příkopy a dva valy. Podle archeologického popisu měřily příkopy přibližně deset, šestnáct a jedenáct metrů. Část opevnění později zasáhla výstavba sportovního hřiště.
Vzhled hradu dnes nelze přesně obnovit: žádné nadzemní zděné konstrukce se nedochovaly. Odborná studie vymezuje hradní jádro o rozměrech zhruba 25 × 14 metrů a předhradí dlouhé asi 80 metrů. Obecní materiály uvádějí větší rozměry, protože zřejmě počítají s širší částí areálu. V jádře mohl podle jednoho odborného výkladu stát samostatný blok palácové stavby. Na předhradí se zase předpokládá věžovitý objekt, jehož podoba ani funkce nejsou jisté.
Od pánů z Drnholce k obci Liberk
Hrad vznikl v době kolonizace podhůří Orlických hor, kterou odborné výklady spojují především s rodem pánů z Drnholce. Přízvisko z Rychmberka použil roku 1310 Vilém, jenž mohl být také zakladatelem hradu. Ve stejném roce se v písemnostech poprvé objevuje obec. Její dnešní název se postupně vyvinul ze starších podob Rychmberk, Richberk a Riberk. Hrad plnil nejen obrannou, ale také správní a hospodářskou roli.
Obléhání a zánik
Rychmberk se nejméně třikrát ocitl ve válečném dění. Roku 1425 ho oblehli a dobyli východočeští husité vedení Janem Hvězdou z Vícemilic. O tom, jak velké škody tehdy hrad utrpěl a co následovalo, nemáme jisté zprávy.
Po smrti Půty III. z Častolovic získal hrad Jan Kolda mladší ze Žampachu. Roku 1441 proti němu vytáhlo vojsko Jetřicha z Miletínka a při obléhání použilo podle písemných pramenů také tři větší palné zbraně. Kolda si však zřejmě Rychmberk udržel. Zásadní změna přišla v dubnu 1457: po smrti Anny Osvětimské připadlo panství jako odúmrť Jiřímu z Poděbrad, Kolda je ale odmítl vydat. Královské vojsko hrad dobylo a připojilo k litickému panství. Rychmberk byl patrně poté pobořen. Jako pustý se výslovně uvádí roku 1495 a záznam o jeho pustém stavu se objevuje také v roce 1552.
Archeologické nálezy z okolí zahrnují hlavně hroty šípů a střelivo do palných zbraní. Jejich rozmístění pomáhá uvažovat o postavení obránců i směrech útoku, kvůli omezené přesnosti datování je ale nelze bezpečně spojit s konkrétním obléháním. Na jižním svahu byla v roce 2016 objevena menší fortifikace o ploše přibližně 15 × 20 metrů. Mohla sloužit jako předsunutá obrana hradu, případně jako postavení obléhatelů.
Roubený kostel a příběh místního řezbáře
Procházku po ostrohu lze spojit s prohlídkou kostela sv. Petra a Pavla, zvonice a fary. Původní kostel s farou pravděpodobně stával v prostoru předhradí a zanikl spolu s hradem. Dnešní kostel pochází z konce 17. století; obec uvádí roky 1691 až 1692. Jde o roubenou stavbu se šindelovým obložením, kterou doplňuje dřevěná stupňovitá zvonice a roubená fara.
Interiér má barokní podobu, kazetové stropy a dřevěnou obrazovou i sochařskou výzdobu. S místem je spojen také sochař a řezbář Filip Jakub Prokop, který se v Liberku narodil roku 1740. Pro kostel vytvořil mimo jiné sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Jeho interiér bývá přístupný po předchozí dohodě.
K Rychmberku se váže i pověst o kostlivci s vlastní hlavou, údajně mrtvém purkrabím. Jde o folklorní vyprávění, nikoli doloženou událost. Lokalita je archeologicky cenná, proto sem nepatří kopání, sběr předmětů ani používání detektoru kovů bez příslušného oprávnění.