V lesích mezi Vodňany a Netolicemi leží Lomec, poutní místo s výrazným barokním kostelem a historií sahající hluboko před jeho vznik. Vrch v katastru Nestanic, které spadají pod obec Libějovice, se někdy označuje také jako Lomeček. Na výlet sem lze vyrazit za architekturou, duchovní atmosférou i procházkou po stopách starší krajiny.
Kostel vznikl díky šlechtickému slibu
Počátky poutního místa se pojí s rodem Buquoyů a soškou Panny Marie de Foy. Karel Filip Buquoy podle tradice přežil v roce 1685 nebezpečnou bouři na moři a sošce připisoval svou záchranu. Synovi Filipu Emanuelovi měl slíbit, že na její počest postaví mariánský kostel. Právě Filip Emanuel pak začal slib uskutečňovat. Vyprávění o bouři patří k tradici Lomce, doloženým výsledkem je především výstavba svatyně.
Základní kámen položili 1. května 1692 za přítomnosti poutníků. Se stavbou se začalo zhruba o dva roky později a dokončena byla na počátku 18. století. Prameny uvádějí roky 1702 až 1704.
Centrální stavba s kopulí a neobvyklým oltářem
Kostel Jména Panny Marie se od obvyklých podélných chrámů liší čtyřúhelníkovým centrálním půdorysem a částečně vypouklými stěnami. Prostor uzavírá kopule s lunetami a výsečemi nad kouty. Svatyně měří přibližně 31 metrů na výšku a vstoupit do ní lze čtyřmi vchody. Regionální výklad je spojuje se symbolikou čtyř evangelistů.
Nad kostelem se tyčí cibulovitá věž se čtyřmi menšími věžičkami. Architektonické řešení je v rámci střední Evropy mimořádné, autor návrhu však není jednoznačně určen. Starší literatura připisovala stavbu Santinimu, odborníci připouštějí také možný podíl hraběte Emanuela Buquoye.
Uvnitř stojí dřevěný oltář s baldachýnem, který je považován za zmenšenou obdobu papežského oltáře od Giana Lorenza Berniniho v římské bazilice svatého Petra. Zhotovil jej řezbář Jan Wauscher z Lince. Po stranách hlavního oltáře jsou další oltáře, mimo jiné zasvěcené svaté Kateřině, svaté Barboře, svatému Vojtěchovi a svatému Václavovi.
Areál s poustevnickou i pravěkou minulostí
Součástí kostela je rokoková kazatelna z roku 1735, zdobená figurálními reliéfy. Protože uvnitř nebyl prostor pro běžné schodiště, přistupuje se k ní zvláštní věžičkou na jižní straně stavby. V oltářních kamenech jsou uloženy ostatky mučedníků Celestina, Klementa a Floriána.
Nedaleko kostela stojí někdejší Buquoyský lovecký zámeček, postavený v letech 1709 až 1710. Později sloužil jako fara; v okolí vznikla také škola. K poutnímu areálu patří zvonice, hřbitov, venkovní oltář, křížová cesta a meditační zahrada Panny Marie, které požehnali v roce 2006.
Jméno Lomec se používá nejméně od konce 14. století a připomíná zdejší někdejší kamenolom. Jeho pozůstatky mají být vidět u příjezdové cesty. V lesích pod vrchem se nacházejí také slovanské mohyly z 8. až 9. století. Podle místní tradice tu až do josefínských reforem pobývali poustevníci zvaní ivanité.
Poutní místo, kam vede i Zeyerova stezka
Lomec zůstává živým duchovním místem. V roce 1971 se sem z podnětu českobudějovického biskupa Josefa Hloucha přestěhovala kongregace Šedých sester III. řádu svatého Františka. Řeholnice využívají část areálu a účastní se jeho duchovního života. Funguje zde farnost i poutní dům, konají se bohoslužby, modlitby, duchovní obnovy a pobyty.
Kostel bývá veřejnosti přístupný v hlavní sezoně, mimo ni je potřeba zjistit režim u farnosti. Autem se na Lomec přijíždí od Vodňan přes Chelčice a Truskovice. Pěšky sem vede z Vodňan modře značená Zeyerova stezka dlouhá přibližně 6,8 kilometru. Spisovatel Julius Zeyer, který ve Vodňanech pobýval, sem podle tradice rád chodil.