Čtyřřadá lipová alej spojuje v krajině u Libějovic několik míst, která stojí za pozornost: Nový zámek, poutní Lomec a kapli svaté Máří Magdalény. Samotné zámecké sídlo leží za obcí a jeho areál bývá uváděn jako oplocený a nepřístupný. Krajinu kolem aleje lze poznávat i bez zaručeného vstupu do zámeckého parku.
Dvě sídla, která se snadno pletou
Libějovice mají také Starý zámek, jenž vznikl přestavbou tvrze. Nový zámek je jiná stavba, zasazená mimo obec. Jeho budování zahájil Filip Buquoy v roce 1696 a dokončen byl roku 1754 jako jednopatrová barokní budova.
Roku 1801 přešel zámek do vlastnictví Josefa Schwarzenberga. V letech 1816 a 1817 prošel úpravami: přibylo druhé patro i krátká boční křídla a průčelí získalo empírovou podobu. Půdorys stavby připomíná písmeno E a její rozměry jsou přibližně 63 na 27 metrů. Při přestavbě zmizela věžička, její hodiny se ale přesunuly do trojúhelníkového frontonu jižního průčelí.
V přízemí se nacházela kaple Nalezení svatého Kříže. Když Schwarzenbergové roku 1924 prodali areál redemptoristům, odvezli na Hlubokou obrazy, nábytek, sbírku zbraní i další vybavení.
Od klášterního zázemí k výcviku psovodů
Redemptoristé využili zámek pro školní a klášterní účely. K budově připojili kostel a klášter, které byly vysvěceny v roce 1939, a jednotlivé objekty propojili nadzemní chodbou. Jejich ústav zrušili roku 1942.
Další výrazné období začalo v roce 1954, kdy zámek začalo využívat Ministerstvo vnitra jako výcvikové středisko psovodů. Působilo tu do roku 1992 a park využívalo až do roku 2004. V areálu se podle jeho oficiálního webu v roce 1958 narodil první vrh kříženců karpatské vlčice a německého ovčáka. Z této linie vzešlo plemeno československý vlčák.
Aleje jako součást krajinné kompozice
Zámecký park má podle vlastníků přibližně 44 hektarů. Nejde o totožnou plochu s přírodní rezervací Libějovický park, která má rozlohu 14,13 hektaru a vlastní ochranné pásmo. Celá krajina vznikala jako propojený celek: v šedesátých letech 18. století tu vysadili tři stromořadí, mimo jiné ve směru k Lomci a ke kapli svaté Máří Magdalény.
Park byl založen v anglickém stylu. Převládají v něm lípy a duby, doplněné nepůvodními druhy, například jilmy, duby uherskými a slovenskými, převislým jerlínem japonským, ořešákem černým nebo tulipánovníkem. Od roku 1842 park rozšiřoval a upravoval knížecí zahradník Gervasus Immelin. Libějovice jsou od roku 1996 součástí Krajinné památkové zóny Libějovicko-Lomecko.
Areál čeká na další obnovu
O záchranu zámku a jeho okolí usilují současní soukromí vlastníci. Jejich cílem je o areál pečovat a obnovit jeho někdejší vzhled i funkčnost. Spolehlivý přehled dokončených a právě probíhajících stavebních prací není známý. Obnova se přitom netýká jen budovy, ale také rozsáhlého parku, alejí a cenných dřevin.
Nový zámek s parkem býval uváděn jako oplocený a nepřístupný, přičemž režim se může měnit. Alej mezi Lomcem a kaplí svaté Máří Magdalény nabízí možnost poznávat zdejší krajinnou osu; průchod samotným zámeckým areálem tím ale není zaručen.