Umělecký mlýn najdete v Liběchově těsně před ústím Liběchovky do Labe. Na první pohled může připomínat běžnou starou průmyslovou stavbu, uvnitř se však zachovala část zařízení, která dokumentuje proměnu českého mlynářství. Památkově chráněný areál má kořeny v pozdním středověku, jeho dnešní podoba se ale utvářela především při modernizaci ve 30. letech 20. století.
Stroje poháněné vodou
Původně vodní mlýn patřil rodině Papoušků, která se mlynářství věnovala po generace. Ve 20. století se z něj stal technicky pokročilý pětipodlažní provoz. Nejdůležitějším zařízením byla Francisova turbína s výkonem 30 koňských sil. Proud vody z Liběchovky díky ní poháněl mlýnské stroje a současně vyráběl elektřinu pro veřejné osvětlení Liběchova.
V provozu nechyběly ani válcové stolice. Ty představovaly modernější způsob zpracování obilí a postupně nahrazovaly starší technologie drcení a rozmělňování. Liběchovský mlýn fungoval až do začátku 50. let 20. století a část jeho vybavení se dochovala dodnes.
Po ukončení provozu přišla povodeň i chátrání
Po zavření mlýna se areál využíval různými způsoby. Sloužil zemědělským provozům, jako sklady i stáje, zatímco v obytných prostorách dál žily různé rodiny. Po roce 1989 se nemovitost v restituci vrátila příbuzným rodu Papoušků. Později ji získali podnikatelé, kteří zamýšleli přestavbu na hotel, k té však nedošlo.
Stav objektu zhoršila také povodeň na Labi v létě 2002. Voda tehdy zasáhla mimo jiné druhé podlaží mlýnice s ocelovými válcovými stolicemi. Další škody způsobily roky bez potřebné údržby a v minulosti zmizely i některé části vybavení kvůli krádežím. Ne všechno proto bude možné zachovat v původní podobě.
V září 2016 byl areál vydražen a přešel k dnešnímu soukromému vlastníkovi. Od té doby probíhá jeho záchrana jako dlouhodobý projekt. Neřeší se při něm jen samotné budovy, ale také průzkum, dokumentace a ošetření dochovaných mlynářských technologií.
Co se v areálu dochovalo
Historickou hodnotu mlýna dnes výrazně zvyšují právě jeho stroje. Pomáhají ukázat, jak se měnily výrobní postupy, způsoby využití energie i význam vodních provozů pro okolní obce. Inventuru zařízení v Liběchově provedl historik a restaurátor mlýnských strojů David Veverka.
Obnova se týká také obytné části. Opravovaly se například původní kazetové dveře, špaletová okna a balkon s litinovými prvky. Do budoucna se počítá i se zpřístupněním podzemního tunelu pod mlýnem. Práce komplikuje památková ochrana i skutečnost, že objekt je ve špatném stavu.
Plánované muzeum zatím není běžně přístupné
Spolek Umělecký mlýn Liběchov vznikl v roce 2017. Připravoval přednášky pro školní děti, dny otevřených dveří a další programy, které měly veřejnosti představit historii areálu. Označení Umělecký mlýn přitom nesouvisí s výtvarným uměním. Vychází z dobového pojmenování moderních, tedy „umělých“, mlýnů.
Budoucí plán počítá s muzeem, koncerty, přednáškami a výstavami. Projekt ale zatím není dokončený a mlýn není památkou s každodenním volným vstupem. Jde o soukromý, stále obývaný areál, takže případnou návštěvu je nutné předem ověřit nebo domluvit prostřednictvím aktuálních kanálů majitelů či spolku.
Při poznávání Liběchova lze mlýn vnímat v souvislosti s místním zámkem, říčkou Liběchovkou a díly Václava Levého. Objekt zatím zůstává především připomínkou doby, kdy vodní energie poháněla výrobu a jeden mlýn zajišťoval i elektřinu pro veřejné osvětlení města.