Liběhrad najdete na skalnaté ostrožně nad levým břehem Vltavy, nedaleko libčického přívozu. Nečekejte zachovalé hradní zdi ani prohlídkovou trasu: někdejší sídlo dnes připomínají především terénní nerovnosti a drobné zbytky kamenných konstrukcí. Z ostrožny se otevírá výhled na řeku, město i krajinu na protějším břehu.
Hrad ukrytý v terénu
Hrad stával na místě zvaném Na hrádku. Přirozenou obranu mu poskytovaly strmé svahy a skalnatý povrch, přístup od okolní krajiny ztěžoval šíjový příkop. Před ním se zvedalo valové těleso a další výrazný val může podle odborného výkladu ukrývat pozůstatky obvodové hradby.
Na západní straně se dochovalo torzo nároží hradby vystavěné z řádkového zdiva. V jihozápadní části areálu archeologové zaznamenali zbytky kamenné stavby nejméně o dvou částech, která mohla sloužit k bydlení. Výzkumy zatím nepotvrdily existenci hradní věže, a Liběhrad se proto obvykle vykládá jako hrad bez věže. Pokud věž skutečně stála, mohla být na severozápadě ostrožny, tedy v části, která byla později nejvíce poškozena.
Nejisté dějiny a starší osídlení
Kdy Liběhrad vznikl, není známo. Odhady kladou jeho založení nejčastěji na konec 13. nebo do 14. století. Nejasný zůstává také důvod jeho výstavby i doba zániku: hrad mohl být opuštěn už během 14. století, případně až v čase husitských válek.
Jedna z možností spojuje jeho existenci se zbraslavským klášterem. Ten měl ve 14. století podací právo ke kostelu v Libčicích a Liběhrad mohl fungovat jako správní nebo rezidenční objekt. Jde však o hypotézu, nikoli o doložené vysvětlení jeho účelu či důkaz, že hrad chránil klášter.
Jméno Liběhrad je spolehlivě doloženo nejpozději roku 1532. Pověsti ho později spojovaly s kněžnou Libuší, odborné výklady však hledají jeho původ spíše ve vazbě na místní název Libčice. Archeologické nálezy dokládají, že ostrožna měla význam ještě před středověkem. Patří k lokalitám s nálezy z období od eneolitu až po vrcholný středověk.
Do podoby místa zasáhla železnice
Část někdejšího hradního areálu změnila výstavba železniční trati v 19. století. Při pracích byla odtěžena část skalního ostrohu. Podle místního historického výkladu se po sesuvu skály v roce 1865 ztratila také menší severovýchodní část hrádku. Zásah tak mohl odstranit nejen kus terénu, ale i stopy, které by dnes pomohly lépe poznat podobu a fungování hradu.
Na ostrožnu s opatrností
Východiskem k Liběhradu jsou Libčice nad Vltavou; lokalita leží na severním okraji města poblíž přívozu přes řeku. Nejde o upravený památkový areál a přístupová cesta ani značení nemají podobu pravidelné návštěvnické trasy.
Ostrožna je strmá, místy skalnatá a nerovná. Při pohybu je třeba dávat pozor na srázy i blízkost železniční trati; na železniční těleso ani do kolejiště se nevstupuje. Zbytky zdiva snadno splývají s okolím, takže návštěva spočívá hlavně v hledání stop hradu a ve výhledu na Vltavu, libčickou náplavku, město a protější břeh.
Výlet lze spojit s procházkou po Libčicích, zastávkou u přívozu nebo cestou do okolí. V nedalekých Máslovicích se nachází Muzeum másla.