Vypadnout.cz
ven · za zážitkem · někam
Lhotka

Lhotecký skalní byt: domov ve skále, kde se žilo až do roku 1982

Ve Lhotce u Mělníka se dá nahlédnout do obydlí vytesaného v pískovci, které ještě před několika desetiletími sloužilo jako skutečný domov. Skalní světnice, chlév i hospodářské zázemí dnes tvoří muzejní expozici na okraji Kokořínského dolu.

Publikováno
31. srpna 2026, 07:07
Kde
Lhotka 1, Lhotka

Na žluté turistické trase z Mělníka, nedaleko červeně značené Máchovy cesty, leží skalní byt ve Lhotce. V pískovcovém bloku se zachovaly obytné i hospodářské prostory a nedaleké přístavky. Poslední obyvatelka, Marie Holubová, se tu narodila v roce 1900 a odešla až roku 1982.

Objekt s číslem popisným 1 stojí v údolí Pšovky na okraji Kokořínského dolu. Kulturní památku zpřístupňuje od roku 2009 Regionální muzeum Mělník. Podle muzea jde o nejdéle obývané skalní obydlí na Kokořínsku. Jeho příběh přibližuje život lidí, pro které bylo bydlení ve skále každodenní realitou, nikoli jen neobvyklou stavbou.

Obydlí s místem pro lidi i zvířata

Skalní byt vznikl pravděpodobně ve druhé polovině 19. století. Podrobnější údaje kladou jeho vytesání do let 1866 až 1873, kdy Jan Kavina koupil od obce skalní blok a upravil jej pro svou rodinu. Pocházel z Hostína, kde byl jeho otec domkář. Sám se živil jako podruh a později pracoval jako cestář a dělník.

Uvnitř nejsou jen obytná místnost a vstupní prostor. Skála ukrývá také chlév, sklep a komoru v horním patře. Hospodářské zázemí doplňovaly dvě menší zděné stavby: v jedné byl chlívek pro prase a kozy i kurník, druhá sloužila k řezání píce, jako kolna a seník. K hospodářství patřily také rozsáhlé pozemky, na kterých se pěstovala zelenina a chovala zvířata.

Teplo od kamen i od krav

Světnice měla dvě okna a vytápěla ji kachlová kamna s pecí. Na jejich horní ploše se spalo, takže pec poskytovala teplo, sloužila k vaření a zároveň nahrazovala postel. Ve vstupní síni se skladovalo nádobí a potraviny. Kořenovou zeleninu ukládali do prohlubně vyplněné pískem.

Mezi světnicí a chlévem byl ve zdi otvor, kterým bylo možné kontrolovat dění ve chlévě a současně propouštět teplý vzduch do obytné místnosti. Dvě krávy poskytovaly rodině obživu a v zimě pomáhaly vytápět domov. Na chlév navazoval sklep na brambory a další plodiny. Horní komora sloužila k ukládání oděvů i k přespávání.

Poslední obyvatelka odešla v roce 1982

Skalní obydlí se na Kokořínsku využívala hlavně v 18. a 19. století. Útočiště v nich hledali především nejchudší lidé, někdy také ti, kteří po požáru přišli o dům. Některé prostory poskytovaly dočasný úkryt v neklidných dobách, jiné měly číslo popisné a sloužily jako obecní byty.

Lhotecký byt obývala rodina Benešových a soukromě zde hospodařila do roku 1956. Tehdy Marie Holubová vstoupila do zemědělského družstva. Po smrti manžela Bedřicha v roce 1958 zůstala ve skalním obydlí sama. Většina podobných míst byla opuštěna už po druhé světové válce, mimo jiné v souvislosti s odchody obyvatel do pohraničí. Lhotecký dům tak zachoval podobu života, který z krajiny téměř vymizel.

Muzejní expozice v Kokořínském dole

Regionální muzeum Mělník koupilo skalní byt v roce 1979. Po určitou dobu jej využíval dětský turistický oddíl Kokořík, později tu vznikla expozice zaměřená na bydlení a hospodaření ve skále. K vidění je například model krávy Straky v životní velikosti a funkční replika původních kachlových kamen.

V sezoně 2026 je skalní obydlí otevřené od května do konce září, a to od čtvrtka do neděle a ve svátky. Zaparkovat lze na návsi; příjezd až ke skalnímu bytu není povolen. Na místě není občerstvení ani veřejné WC.

Ohodnotit.cz

Máte s tím zkušenost?

Podělte se o svůj názor a ohodnoťte místo, akci nebo zážitek na Ohodnotit.cz.

Ohodnotit