Levínský kostel Povýšení svatého Kříže zaujme už samotným kruhovým půdorysem. U jižního vstupu se navíc nachází kámen, který do stavby přináší mnohem starší vrstvu zdejší historie. Gotický svorník s reliéfem čtyřnohé šelmy a osmi znaky je osazený druhotně a stal se nejznámější místní záhadou.
Svorník ze zaniklého kostela
Kamenný prvek pravděpodobně pochází ze staršího kostela, který se nedochoval. Odborníci jej obvykle kladou přibližně na konec 13. století. Na povrchu jsou patrné také zbytky červené polychromie, takže reliéf původně nejspíš nebyl pouze v odstínu šedého kamene.
Zvíře je zobrazené z profilu, ale hlavu má obrácenou čelně k pozorovateli. Celkový tvar může připomínat heraldického lva ve skoku, který se ohlíží zpět. Výrazná hříva však chybí a stylizované provedení nedovoluje určit druh šelmy s jistotou. Místní název Levínský kocour proto zůstává výstižným, i když neoficiálním označením; v odborných popisech se častěji objevuje lev, případně lvice.
Osm znaků, které stále čekají na výklad
Nejasnosti se netýkají jen samotného zvířete. Kolem něj je rozmístěno osm znaků, jejichž původ a význam se dodnes vykládají různě. Historik a slavista František Václav Mareš je považoval za staroslovanské nebo cyrilské znaky. Podle jeho čtení by mohly vyjadřovat poselství Ježíš Kristus vítěz. Jejich uspořádání navíc připomíná kříž.
Výklad zapadá do křesťanské symboliky: lev bývá spojován s Kristem jako se lvem z kmene Judova a motiv může souviset také se zasvěcením kostela Povýšení svatého Kříže. Jisté rozluštění však neexistuje. Objevily se rovněž domněnky o runách, keltském písmu nebo předkřesťanském symbolu, žádná z těchto možností ale není doloženým původem reliéfu.
Kruhový kostel po požáru
Dnešní kostel vznikl jako pozdně barokní centrála podle návrhu T. Grubera. Základní kámen byl položen v roce 1788 a 3. května 1791 stavbu vysvětil litoměřický biskup Ferdinand Kindermann. Nedlouho poté kostel vyhořel a v roce 1798 byl znovu vystavěn.
Střed kruhové stavby obklopuje přízemní ochoz, nad nímž se nachází empora. Celek završuje kupole s lucernou. Díky neobvyklému půdorysu působí kostel výrazně i v prostředí malého městečka. Kulturní památkou je od roku 1964.
Co vidět v Levíně
Kostel stojí uprostřed levínského náměstí a společně se zvonicí tvoří jeho hlavní historické dominanty. Počátky zvonice sahají do roku 1699, později byla upravována až do 19. století. Při procházce lze sledovat také historickou zástavbu městyse a okolní krajinu Českého středohoří.
Levín je samostatný městys v okrese Litoměřice, nikoli místní část Úštěku. Nad jeho zástavbou se zvedá vrch se stopami staršího osídlení a zaniklého hradního areálu. Kostel se tak může stát začátkem kratšího putování po místě, kde se potkává středověká minulost, barokní architektura a dosud nerozluštěný kamenný motiv.
Podle diecézního katalogu se pravidelná nedělní bohoslužba koná v 10:30. Samostatná návštěvní doba kostela není spolehlivě potvrzena, takže reliéf nemusí být při běžné návštěvě vždy přístupný z bezprostřední blízkosti.