Národní přírodní památka Na požárech leží v CHKO Český les nedaleko zaniklé obce Jedlina. Chráněné území o rozloze 78,5661 hektaru, tedy přibližně 80 hektarů, spadá pod obec Lesná v Plzeňském kraji. Pro orientaci v širším okolí může posloužit Rozvadov, samotná památka však administrativně pod něj nespadá.
Mokřady, louky a vrchoviště na jednom místě
Na požárech je součástí evropsky významné lokality stejného názvu. Jeho podobu tvoří střídající se rašelinné louky, přechodová rašeliniště, vrchoviště, smilkové trávníky a rákosiny. Na některých místech rostou pionýrské dřeviny. Právě rozdílná míra vlhkosti vytváří pestré prostředí pro druhy, které by se v jednotvárné krajině nepotkaly.
Mezi zdejší botanické zajímavosti patří vrba borůvkovitá, drobný keř typický spíše pro chladná rašeliniště. Najdeme tu také klikvu bahenní, všivec lesní a rosnatku okrouhlolistou, masožravou rostlinu rostoucí na vhodných stanovištích. Mokřadní louky místy pokrývají suchopýry, jejichž bílé chomáčky jsou v krajině dobře nápadné.
Vzácní motýli i velcí mokřadní pavouci
Na rostliny v rašeliništi jsou navázáni i někteří živočichové. Klikva bahenní slouží jako živná rostlina perleťovci severnímu, vzácnému motýlovi. Odborníci v lokalitě evidují také hnědáska rozrazilového a hnědáska jitrocelového.
Méně nápadnou, ale významnou skupinou jsou pavouci označovaní jako glaciální relikty. Jde o druhy, které v oblasti přežívají jako pozůstatek chladnějších období. K nejvýraznějším patří lovčík mokřadní, jeden z největších pavouků žijících v Česku. Nověji byl na Na požárech zaznamenán také kriticky ohrožený střevlík Ménétriésův.
Krajinu udržují lidé i zvířata
Otevřený charakter zdejších luk není samozřejmostí. Po staletí ho utvářelo hospodaření obyvatel pohraničí. Když po vystěhování lidí pravidelná péče skončila, začaly cenné plochy zarůstat smrky a vrbami. Louky se dochovaly už jen v menších enklávách a k jejich obnově byly potřeba cílené zásahy.
V období let 2018 až 2023 se z území odstranilo zhruba 1 200 kubíků dřevní hmoty a odvezlo přibližně 2 800 tun biomasy. Následovalo kosení a oplůtková pastva, která probíhá prakticky po celou sezonu. Ovce a jaci pomáhají bránit zarůstání, udržují louky otevřené a podporují nízkou, pravidelně narušovanou vegetaci potřebnou pro některé vzácné druhy.
Stopy zaniklé obce i proměny pohraničí
Význam lokality nespočívá jen v přírodě. Na požáry leží v prostoru zaniklé Jedliny a připomínají výraznou proměnu západního pohraničí. Historicky se zde vyskytoval také tetřívek obecný. Otevření pěšího hraničního přechodu Jedlina v roce 1994 přineslo více rušení a pytláctví, což jeho populaci citelně zasáhlo. V letech 1994 a 1995 zde podle dostupných údajů prakticky nedocházelo k toku ani rozmnožování.
Záznamy o tetřívkovi proto neznamenají, že ho návštěvník při procházce běžně spatří. AOPK v lokalitě uvádí také pozorování jeřábka lesního z roku 2019, ani u něj však nejde o jisté setkání. Výskyt těchto vzácných ptáků se mění podle sezony, počasí a konkrétního místa a zůstává především součástí odborného monitoringu.
Na co myslet při pohybu v lokalitě
Rašeliniště, louky i pasoucí se zvířata vyžadují ohleduplný pohyb. V návštěvním režimu CHKO a národní přírodní památky je nutné držet se cest a přístupných tras, nevstupovat bezdůvodně mimo ně a nerušit živočichy. Zvláštní opatrnost je na místě v období rozmnožování ptáků a v místech, kde se pohybují ovce nebo jaci.
Na požáry tak nejsou místem s připraveným turistickým okruhem ani lokalitou, kde by bylo možné počítat s pozorováním konkrétního vzácného druhu. Charakterizuje je tichá pohraniční krajina, severní ráz rašelinišť, pozůstatky někdejšího osídlení a obnova otevřených mokřadních luk.