Z výchozího místa ve Staré Knížecí Huti čeká na vrchol Havranu zhruba 6,5 až 8 kilometrů pěší cesty nebo jízdy na kole. Odměnou je rozhledna v hlubokých lesích Českého lesa, asi 300 metrů od česko-německé hranice. Havran je nejvyšším bodem Tachovska; jeho nadmořská výška se uvádí jako 895,30 metru, zatímco obce běžně používají zaokrouhlených 894 metrů.
Výhled z bývalé vojenské věže
Rozhledna využívá ocelovou konstrukci někdejší radiotechnické hlásky. Vyhlídková plošina leží v nadmořské výšce 919,7 metru a nejvyšší patro je 24,4 metru nad zemí. Po schodech se návštěvník dostane k výhledu do všech stran: za dobré viditelnosti lze zahlédnout Přimdu, Dyleň, Velký Zvon, Čerchov, Slavkovský les, Šumavu i německé pohraničí. Na německé straně se v krajině dají hledat například Flossenbürg a hrad Schellenberg.
Při mimořádně průzračném vzduchu se může pohled protáhnout až k Alpám, takovou dohlednost ale nelze očekávat při každé návštěvě. Spolehlivější součástí výpravy je pohled na rozsáhlé lesy, které přerušují jen ojedinělá sídla a komunikace.
Stanoviště, které sledovalo dění za hranicí
První dřevěná věž na Havranu vznikla přibližně kolem roku 1963. V letech 1967 až 1972 pak na vrcholu vybudovali 46 metrů vysokou konstrukci s dřevěnou anténní nástavbou. Radiotechnická hláska sloužila k průzkumu a sledování vojenské komunikace, radarů i navigačních systémů letadel armád NATO. Byla součástí širší sítě stanovišť v Českém lese a její dosah mohl sahat hluboko do tehdejší Spolkové republiky Německo.
Vojenské zařízení stálo v přísně střeženém pohraničním pásmu. Pod vrcholem vedly elektrické ploty, později je nahradila dvojitá signální stěna a prostor mezi ní hlídali služební psi. Vojenský provoz skončil na konci 80. let a vojáci Havran definitivně opustili v roce 1992. Po odstranění části dřevěné nástavby objekt chátral a hrozila mu demolice.
Hlásku získal v roce 2011 Klub vojenské historie a sportů Tachov. O dva roky později ji rekonstruoval na rozhlednu, kterou veřejnosti představil v červnu 2014. Z vyhlídky tak lze sledovat krajinu z místa, které dříve pomáhalo střežit hranici a monitorovat dění za ní.
Lesní cesty kolem zaniklých obcí
Výprava na Havran vede také krajinou, kterou změnily poválečné události a uzavření pohraničí. V prostoru dnešní Lesné zanikly například Skláře, Stoupa, Zlatý Potok, Nová Knížecí Huť, Jedlina, Ostrůvek nebo České Nové Domky. Některé osady zmizely v 50. letech, jiné postupně po vysídlení a uzavření pohraničního pásma.
Po někdejších obydlích zůstaly v lese sklepy, kamenné základy, ovocné stromy, zbytky sklářských provozů i drobné sakrální památky. Skláře, dříve známé jako Neu-Windischgrätz, zanikly v roce 1952. Stoupa měla před válkou 29 usedlostí, v 50. letech ji zničili. Krajina dnes působí prázdně, její stopy ale ukazují, že tu býval běžný život.
Jak se na Havran dostat
Českým výchozím místem bývá Stará Knížecí Huť, část obce Lesná. Odtud vedou značené trasy pro pěší i cyklisty; podle zvolené cesty měří přibližně 6,5 až 8 kilometrů. Kratší přístup začíná u německého sportovního areálu Silberhütte a vede přes Křížový kámen. K rozhledně jsou to odtud obvykle 2,5 až 3 kilometry.
Rozhledna je podle provozovatele přístupná celoročně a bez běžného vstupného. Její technický stav či případná omezení se mohou měnit. V odlehlém místě je jen omezené zázemí, proto se hodí pevná obuv, voda a oblečení do proměnlivého počasí; v zimě mohou být schody i vyhlídka namrzlé. Havran leží v CHKO Český les, kde je třeba držet se značených cest, respektovat klid krajiny a nevstupovat do zabezpečených objektů.