Kostel svatých Filipa a Jakuba je nejstarší stojící stavbou Lelekovic. Jeho nejstarší zvon nese letopočet 1516 a podle obce se rozeznívá o Velikonocích, Vánocích a na Nový rok. Při obhlídce kostela se ale vyplatí věnovat pozornost i jeho zdivu a detailům, které připomínají různé etapy jeho vývoje.
Od románského jádra ke gotickým úpravám
Počátky kostela se kladou přibližně do poloviny 13. století. Původní stavba měla obdélnou loď a kněžiště; na jižní straně jsou dodnes patrná dvě románská okna. Ve středověku byla loď zaklenuta, ke stavbě přibyly opěrné pilíře a gotické okenní prvky. Na jižní straně vznikla také sakristie s gotickým okénkem. V interiéru se zachovaly zbytky fresek.
Další středověké stopy vyšly najevo při opravě omítek, kdy byly nalezeny tři druhy konsekračních křížů spojených se svěcením kostela. K jednomu z těchto obřadů došlo roku 1510, po přestavbě vedené mistrem Pavlem. Jeho jméno zůstalo zachované na omítce nad oltářem. Mistrova huť působila také na kostelech v Bořitově a u Svaté Kateřiny.
Detaily v interiéru i ve zdi
V kostele se nachází gotické sanktuárium, schránka určená k uchovávání eucharistie, a také lidová malba na dřevě. K vybavení patří varhany z roku 1858, které zhotovil mistr František Svítil z Nového Města na Moravě.
Při obcházení kostela lze na jihovýchodní straně najít vodorovně zazděný pískovcový kámen o rozměrech 118 × 50 centimetrů s vytesaným křížem. Mohlo by jít o náhrobek významné osoby ze 13. století, druhotně použitý při stavbě sakristie s věží. Toto určení je však pouze domněnkou.
Věž a zvony
Dnešní věž pochází z roku 1873. Před její stavbou měla sakristie nad sebou věž dřevěnou. Také zvony poznamenaly válečné události: dva byly za první světové války odebrány pro vojenské účely. Po jejich doplnění následovaly další konfiskace během druhé světové války. V roce 1957 odlil závod Kovolit v České dva nové zvony a opravil nejstarší.
Kostel tvoří výrazný bod lelekovického panoramatu. Zvenčí jsou k vidění románská okna, opěrné pilíře, gotické okénko sakristie i kámen s křížem. Přístup do interiéru mimo bohoslužby není samozřejmý. Kostel náleží k římskokatolické farnosti Vranov u Brna a obec zveřejňuje rozpis bohoslužeb, který se může měnit.