U kostela sv. Filipa a Jakuba v Lelekovicích stojí nízké zídky, které vyznačují někdejší půdorys hradu. Většina původního zdiva je po archeologickém výzkumu znovu zakrytá, takže tu návštěvník neuvidí obvyklou siluetu zříceniny. Může ale sledovat rozmístění hradních částí v terénu a představit si podobu sídla, jehož dějiny přiblížil rozsáhlý archeologický výzkum.
Návrší chráněné svahy
Hrad stával na ostrožně nad soutokem dvou potoků, na výrazném návrší, kde dnes leží také kostel. Prudké svahy nabízely přirozenou ochranu z většiny stran. Nejsnazší přístup vedl od severovýchodu; obranu tam posilovaly hradby a v minulosti také vodní plochy.
Hrad byl pravděpodobně založen v polovině 14. století, nejspíš ve čtyřicátých letech. Patřil vladykům, respektive pánům z Lelekovic. Obec se v písemných pramenech objevuje už roku 1288, šlechtic užívající přízvisko z Lelekovic je doložen v roce 1339 a první výslovná zmínka o hradu se obvykle spojuje s rokem 1358.
Jádro hradu mělo oválný půdorys o rozměrech přibližně 52 krát 34 metrů. Obepínala ho plášťová hradba silná přes dva metry. Z opevnění vystupovala hranolová věž, která zřejmě souvisela s hradní branou. Na severozápadě stál palác členěný do čtyř prostor. Později přibyla další, parkánová hradba a nové vnitřní stavby. Přesné datování této stavební etapy není jednotné, výzkum však doložil, že se hrad postupně rozšiřoval a měnil.
Dobytí ukončilo život hradu
Lelekovické sídlo existovalo jen asi šedesát let. Roku 1401 zasáhlo do bojů mezi markrabaty Joštem a Prokopem. Hrad tehdy obsadili Joštovi protivníci a proti nim vystoupil brněnský sudí Erhart ze Skal, uváděný také jako Erhard z Kunštátu a Skal. Jeho vojsko tvořili mimo jiné brněnští měšťané a při dobývání použilo obléhací zbraně.
Útok stavbu těžce poškodil a hrad už nebyl obnoven. Lelekovické zboží získal Erhart roku 1412 jako odměnu. Zbytky zdiva pak lidé v následujících staletích rozebírali na kámen a další stavební materiál. O hradu tak postupně svědčilo hlavně pojmenování návrší Na hradě nebo Hradisko a také náhodné nálezy keramiky a železných předmětů.
Co prozradil archeologický výzkum
Zjišťovací výzkum v letech 1979 a 1980 odkryl zbytky zdí i řadu předmětů. V letech 1984 až 1990 na něj navázal systematický výzkum Archeologického ústavu ČSAV v Brně, který vedl Josef Unger. Archeologové postupně odkryli téměř celé hradní jádro a rozpoznali několik stavebních etap.
Nálezy ukázaly, jak hrad vypadal i jak se v něm žilo. Patřily k nim gotické cihly, kamenná ostění dveří a oken, keramické nádoby, kachle z kamen, dlaždice a prejzy. Z běžnější výbavy se dochovaly například nože, přezky, zámek a srp, z vojenského vybavení pak ostruhy, šipky a kopí. Mezi nálezy byl také meč vyrobený pasovskými mečíři a pražský groš Václava IV., ražený před rokem 1400.
Útok na hrad připomíná rozbitá opracovaná vápencová koule o průměru zhruba 35 centimetrů. Pravděpodobně šlo o střelu z velkého děla, takzvané bombard y, použitou při obléhání na počátku 15. století.
Historie návrší sahá mnohem dál než do středověku. Výzkum zde odhalil osídlení z mladší doby kamenné spojené s moravskou malovanou keramikou. Další osídlení pocházelo z mladší doby hradištní, přibližně z období od konce 10. do konce 12. století.
Jak vypadá místo dnes
Po dokončení archeologického výzkumu byly odkryté konstrukce znovu zasypány, aby zdivo nepoškozovalo zvětrávání a další vlivy. Na místě proto najdete nízké zídky odpovídající základovému půdorysu hradu a informační tabule. Z původního zdiva se výrazněji zachovala část parkánové hradby nad schody ke kostelu.
Při prohlídce pomůže sledovat tvary návrší a porovnávat polohu jednotlivých částí s informační tabulí. Představu o podobě hradu doplňují modely na návsi a v budově obecního úřadu. Tam je vystavený také jeden z kamenných článků středověkého dveřního ostění.
Součástí návštěvy je kostel sv. Filipa a Jakuba, nejstarší dochovaná stavba v obci. Jeho počátky se kladou přibližně do poloviny 13. století a dodnes tvoří výraznou dominantu návrší. Hradní lokalita leží na naučné stezce Krajem říčky Ponávky; procházku lze prodloužit směrem k České, Vranovu nebo do údolí Ponávky.
Návrší leží u kostela a jako orientační bod poslouží informační tabule u vstupu na hřbitov. Parkovat lze ve vsi pod hradem. Z Brna sem jezdí autobusová linka 41 z Králova Pole. Kvůli terénu může být přístup omezený pro kočárky i invalidní vozíky.