Rybniční zámeček stojí přibližně tři kilometry od Lednice ve směru na Valtice, u Bezručovy aleje a Prostředního rybníka. Na cestě krajinou Lednicko-valtického areálu jde o místo, kde se v jednom pohledu potkávají vodní hladina, lesy, aleje a romantické stavby známé jako salety.
Nejvýraznější průhled se otevírá z jižní strany zámečku přes rybník k chrámu Tří Grácií. V dálce jsou patrné také Apollonův chrám a Nový dvůr. Rozmístění těchto staveb, cest, rybníků a výhledů nebylo náhodné – Lichtenštejnové zde v 18. a 19. století vytvořili komponovanou krajinu, v níž jednotlivé prvky vzájemně souvisejí.
Stavba pro lovce, hajného i zahradníka
Zámeček vznikl v letech 1814 až 1816 z podnětu knížete Jana I. Josefa z Liechtensteina. Autorem návrhu byl vídeňský architekt Josef Kornhäusel. Jednopatrová budova obdélného půdorysu má klasicistní podobu a její jižní průčelí doplňuje vystupující rizalit s trojúhelníkovým štítem. Ve štítu je vyobrazená harfa s květinovými ornamenty.
Poloha u rybníka předurčila také původní využití objektu. Sloužil jako zázemí při lovech ryb a vodního ptactva a zároveň jako obydlí hajného. Později zde bydlel knížecí zahradník s rodinou. Rybniční zámeček tak nebyl jen reprezentativním místem pro šlechtu, ale také součástí každodenní péče o zdejší krajinu.
Rybniční zámeček jako výzkumné pracoviště
Ve 20. letech 20. století se účel stavby změnil. Zámeček se stal biologickou výzkumnou stanicí a začal sloužit také potřebám vysokého školství. Okolní rybník, mokřady a lesy poskytovaly vhodné prostředí pro pozorování vodních organismů i ptactva.
Biologická stanice ukončila činnost v roce 1971. Poté objekt přešel do užívání a správy Lesnické fakulty tehdejší Vysoké školy zemědělské v Brně. Nějakou dobu zde fungovala také ornitologická expozice, která byla po roce 2001 zrušena. Dnes je vlastníkem Mendelova univerzita v Brně a od roku 2002 má zámeček v přímé správě její rektorát.
Co ukrývá interiér
Mezi lety 2002 a 2008 prošel Rybniční zámeček rekonstrukcí a restaurátorskou obnovou. První patro tvoří slavnostní sál a dva nárožní salonky, společenský a lovecký. S přízemím ho spojuje točité pískovcové schodiště s kovaným zábradlím.
Vnitřní prostory doplňuje stylový mobiliář. V přízemí byly obnoveny dva apartmány, přičemž východní z nich je zařízený ve stylu Ludvíka XVI. Ze sklepení vznikla jídelna. K nejpůsobivějším prvkům patří francouzská okna a balkon na jižním průčelí, odkud se dobře vnímá návaznost stavby na Prostřední rybník a okolní salety.
Zastavení na trase mezi Lednicí a Valticemi
Rybniční zámeček se hodí jako krátká zastávka při pěším výletu i při cyklistickém putování Lednicko-valtickým areálem. I bez návštěvy interiéru je od něj možné pozorovat rybník, chrám Tří Grácií a širší kompozici krajiny, která je od roku 1996 zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO.
Objekt není běžně přístupný veřejnosti. Státní zámek Lednice uvádí omezený režim návštěv a obec Lednice zmiňuje příležitostné otevření například o Velikonocích a Vánocích. Zámeček využívá Mendelova univerzita také pro ubytování a pracovní, společenské či kulturní akce.
Rybniční zámeček bývá někdy spojován s Hlohovcem, protože Prostřední rybník leží v širší krajině mezi Lednicí, Valticemi a Hlohovcem. Samotný objekt však administrativně náleží k obci Lednice. Jeho adresa je Rybniční zámeček 437, 691 44 Lednice.