Od lednického zámku vede parkem cesta k věži, která se v rovinaté krajině nedá přehlédnout. Na vrchol Lednického minaretu vede 302 schodů; nahoře se otevře pohled na zámecký park, vodní plochy i okolní krajinu. Stavba působí jako orientální dominanta, nikdy však nesloužila jako mešita v obvyklém smyslu. Vznikla především jako vyhlídka a součást romanticky komponovaného parku.
Výletní cíl i součást zámecké kompozice
Minaret nechal na přelomu 18. a 19. století vybudovat kníže Alois I. z Liechtensteinu. Návrh připravil Josef Hardtmuth, ředitel knížecí stavební kanceláře, který se podílel také na dalších romantických stavbách v okolí Lednice a Valtic.
V té době evropskou aristokracii přitahovaly orientální motivy. V zámeckých zahradách proto vznikaly věže, pagody i stavby připomínající mešity, které měly vyvolávat dojem exotiky a vzdělanosti. Lednický minaret není věrnou kopií jediné islámské památky: jeho podoba volně mísí osmanské a další orientální vlivy podle tehdejší evropské představy o Východě.
Podle pozdějšího vyprávění měl být minaret také projevem knížecího vzdoru vůči místním představám o nové stavbě. Tuto historku ale nelze považovat za jediný spolehlivě doložený důvod jejího vzniku. Jisté je, že věž měla být cílem průhledů od zámku i z dalších částí parku a patřila do jeho promyšlené kompozice.
Věž založená na stovkách dřevěných kůlů
Stavitelé museli řešit hlavně nestabilní, podmáčenou půdu. Základy minaretu proto podpírá přibližně 500 dřevěných kůlů, z nichž každý je dlouhý přes 17 metrů. Na nich spočívá rošt z 96 silných kmenů spojených železnými sponami.
Na tomto základu vyrostla stavba vysoká téměř 60 metrů. Její spodní část tvoří čtyřboká budova s arkádovým ochozem, nad ní se tyčí věž se třemi vyhlídkovými úrovněmi. Při stavbě se používaly kamenné kvádry, některé vážily přes 100 kilogramů.
K minaretu se váže také příběh o vřetenovitém lešení, po němž měl voják na koni vyjet vzhůru, aby uklidnil obavy dělníků. Jde o tradované vyprávění, nikoli o jistě doloženou událost.
Osm místností s orientální výzdobou
V prvním patře najdete osm místností, jejichž stěny, stropy i podlahy zdobí orientální ornamenty a malby. Výzdoba byla v 19. století obnovena ve stylu maurského historismu. Z vybavení se dochovaly také dva mramorové stolky se šachovnicovou deskou.
Na zdech jsou arabské nápisy, které byly později překresleny a přeloženy. Některé odkazují na koránské texty, budova však nebyla fungujícím náboženským objektem. Liechtensteinové její prostory využívali také k ukládání exotických a orientálních sbírek, včetně předmětů souvisejících s cestami do Afriky a Asie.
Schody na vyhlídku a procházka parkem
Na nejvyšší ochoz vede samonosné spirálovité kamenné schodiště. Z výšky vyniknou průhledy parkem, vodní prvky i vztahy mezi jednotlivými stavbami. Právě propojení architektury, krajiny a průhledů patří k hodnotám, díky nimž byl Lednicko-valtický areál v roce 1996 zapsán na seznam UNESCO.
Minaret je možné zařadit do procházky od lednického zámku a spojit ji s návštěvou akvaduktu nebo Maurské vodárny. V sezoně, kdy je v provozu, lze trasu doplnit také plavbou po zámecké Dyji. Otevírací doba i vstupné se během roku mění. Výstup vede po schodech a historická věž běžně nenabízí bezbariérový přístup na vyhlídku.