Při procházce lednickým zámeckým parkem můžete narazit na místo, které vypadá jako obyčejný zarostlý lesík. Právě tady se však na konci 18. století rozkládala zahrada s promyšlenou sítí stromů, cest a volných ploch. Její podobu dnes připomínají zejména stopy v terénu a linie, které lze lépe rozpoznat s pomocí historických plánů.
Osm směrů a Sluneční chrám
Zahrada vznikala patrně v letech 1791 až 1799. Její kompozice využívala kruhy, kosočtverce, mnohoúhelníky i osmiúhelníkové a hvězdicové tvary. Stromy vysazené do kruhů doplňovaly přímé osy a klikaté cesty. Osm hlavních směrů se podle popisu původního uspořádání sbíhalo na jednom místě a mohlo vytvářet osmicípou hvězdu.
Součástí zahrady měl být také Sluneční chrám. Šlo zřejmě o pavilon, který umožňoval výhledy do několika směrů, nikoli o rozměrnou stavbu. Z jeho někdejší podoby se nedochoval výrazný pozůstatek, takže návštěvníka dnes nečeká zachovaný chrám ani zřetelně vymezené zahradní části.
Lesík, který prozradily staré plány
Původní uspořádání pomohlo odhalit srovnání historických plánů parku se současnými leteckými snímky. Ukázalo se, že část dnešních stromů stále odpovídá někdejší geometrické síti. Bez této souvislosti může prostor působit jako běžná část parku; znalost plánů z něj udělá spíše terénní hádanku.
Stopy kompozice nejsou vždy stejně dobře čitelné. Vzrostlá vegetace původní záměr zakrývá a dojem ovlivňuje také roční období či světlo. Někdy ale rozložení stromů a jejich skupin naznačí dávné kruhy, průhledy a osy.
Odkud se vzal název
Označení Zednářská zahrada není doloženým historickým názvem. Ujalo se až při novodobém zkoumání místa a vychází z výkladu geometrických a ornamentálních motivů, které mohou připomínat symboliku spojovanou se svobodným zednářstvím. Samotný název ale nedokazuje, že zahradu založili zednáři nebo že jednotlivé obrazce měly jednoznačný zednářský význam.
Část komponované krajiny
Zahradu je možné vnímat také jako součást širšího Lednicko-valtického areálu. Lichtenštejnská kulturní krajina po desetiletí propojovala zámky, drobné stavby, vodní prvky, cesty, aleje i vegetaci do rozsáhlého celku. Setkávaly se v něm barokní, klasicistní, romantické a krajinářské principy.
Do vývoje osvícenského zahradního umění zapadá i prolínání přísné geometrie s volnějším krajinářským pojetím. Některé části zahrady tak působily jako přesný diagram, zatímco cesty mezi stromy a palouky nabízely proměnlivější průchod prostorem.
Kde zahradu hledat
Zednářská zahrada leží v zámeckém parku v Lednici, poblíž běžného procházkového okruhu kolem zámeckého rybníku směrem k minaretu. Samostatné značení místa nemusí být jednoznačné. Orientační adresa návštěvnického areálu je Zámek 1, Lednice.
Nejde o dokonale obnovenou zahradu, ale o prostor, jehož někdejší rozvržení je třeba číst v terénu. Pomoci může historický plán nebo odborný výklad; možnost komentované procházky lze zjistit u správy zámku či místního průvodce.