U kostela sv. Petra a Pavla v Ledči nad Sázavou připomíná faráře Josefa Toufara žulový blok s kovovou deskou a samostatná pamětní deska s jeho portrétem a životopisným textem v češtině a angličtině. Místo leží v parku pojmenovaném po knězi a při prohlídce historického centra nabízí krátké zastavení věnované jednomu z nejvýraznějších příběhů Vysočiny 20. století.
Památník v parku nese Toufarovo jméno od roku 2013
Park P. Josefa Toufara se takto jmenuje od roku 2013. Právě tehdy byly památník i pamětní deska slavnostně požehnány na Boží hod velikonoční. Venku umístěné připomínky se vztahují k Toufarovu působení v kraji: nejprve sloužil v nedaleké Zahrádce u Ledče nad Sázavou a od roku 1948 vedl duchovní správu v Číhošti.
Křížek, který se pohnul během kázání
Příběh, jenž Toufarovo jméno proslavil, se odehrál 11. prosince 1949 v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti. Na třetí adventní neděli se tam podle svědectví přibližně dvaceti lidí během kázání pohnul dřevěný křížek na svatostánku. Několikrát se vychýlil a poté zůstal natočený ke kazatelně. Toufar úkaz sám nepřipravil a všiml si ho až poté, co o něm začali mluvit lidé z bohoslužby.
Pohyb křížku se nepodařilo spolehlivě vysvětlit. Číhošťská událost tak zůstává předmětem náboženských svědectví i historického pátrání. Katolická církev se k ní oficiálně nevyjádřila, takže označení zázrak patří k zavedenému názvu příběhu, nikoli k potvrzenému vysvětlení.
Pronásledování a smrt ve vězení
Komunistický režim případ využil ve své kampani proti katolické církvi. Státní bezpečnost Toufara zatkla 28. ledna 1950 a odvezla ho do valdické věznice. Při výsleších ho brutálně mučili a nutili k přiznání i k účasti na údajném podvodu. Úřady připravovaly propagandistický film, který měl událost využít proti duchovním.
Toufara však natáčení nedožil. Dne 25. února 1950 ho v kritickém stavu převezli do pražského státního sanatoria, kde zemřel na následky zranění způsobených při vyšetřování. Úřady se jeho smrt pokusily utajit a jeho ostatky uložily do hromadného hrobu na pražském Ďáblickém hřbitově.
Po stopách kněze z Vysočiny
Po pádu komunistického režimu se Toufarův příběh začal vracet do veřejného prostoru. Jeho ostatky byly v roce 2014 vyzvednuty z Ďáblic, následně identifikovány pomocí DNA a v roce 2015 uloženy v kostele v Číhošti, kde kněz působil a kde se odehrála událost spojená s jeho jménem.
Od ledečského památníku lze pokračovat do Číhoště, kde je na faře pamětní expozice přístupná po předchozí dohodě s duchovní správou. Další zastávkou může být Zahrádka, kde Toufar dříve působil, nebo Arnolec, kde se narodil.