Z Lázní Kynžvart se můžete vydat lesními cestami k hradu na Zámeckém vrchu. Jeho zbytky leží necelý kilometr severně od města. V závěru trasy vede cesta do kopce; samotný areál je volně přístupný, ale terén je místy prudký a nerovný a zřícené zdivo může být nestabilní.
Co z hradu zůstalo
Hradní areál tvořilo jádro a dvě části předhradí. Jádro chránil příkop, val a parkán, severní část doplňovalo další opevnění. V lese se dochovaly části obvodových zdí, zbytky jižního dvoutraktového paláce, velká nárožní bašta i věž v předhradí. K vidění jsou také pozůstatky strážní věže s hladomornou a terénní stopy příkopů, valů a dalších úprav.
Ke zřícenině míří lesní cesty mimo jiné prostorem mezi Zámeckým vrchem a Špičákem. V posledním úseku se od nich stoupá k hradu. Plocha památky je přístupná ze severní strany, nejde však o upravený návštěvnický areál.
Hrad, který hlídal cesty
Kynžvart vznikl za Přemyslovců, nejspíše po polovině 13. století. Jeho poloha nad cestami spojujícími západní Čechy s Chebskem měla vojenský i obchodní význam. V okolí se připomíná celnice a místní názvy spojené s vybíráním mýta. Starší podoba jména, Kunigeswart, se vykládá jako královská stráž či králova varta.
Před rokem 1287 získal hrad chebský ministeriální rod Hartenberků. Jedna jeho větev přijala jméno po sídle a v pramenech se objevuje jako rod z Kynžvartu. Do historie hradu se následně zapsaly také spory o moc a neklidné poměry v kraji.
Zničení, obnova a střídání majitelů
Bratři Englhart a Albert z Kynžvartu jsou spojováni s přepady vozů chebských měšťanů. Roku 1347 proti hradu zasáhlo královské vojsko a pevnost zničilo. Její zkáza ale neukončila dějiny panství. Po roce 1400 byl hrad obnoven pod správou Jindřicha I. z Plavna a v následujících staletích se jeho majitelé často střídali.
Během zhruba 340 let do třicetileté války se na Kynžvartu vystřídalo 29 vlastníků z deseti šlechtických rodů. Patřili k nim páni z Kynžvartu a Plavna, Švamberkové, Pluhové z Rabštejna i páni z Cedvic a Libštejna.
Nové sídlo a boje se Švédy
Ve druhé polovině 16. století si páni z Cedvic vybudovali v údolí pod Zámeckým vrchem pohodlnější renesanční sídlo. Hrad na kopci tak postupně ztrácel obytný i vojenský význam. Po porážce stavovského povstání bylo kynžvartské panství roku 1623 zkonfiskováno a poté připadlo Metternichům. Ti vlastnili panství včetně hradní zříceniny až do roku 1945.
Za třicetileté války se hradní sedlo dostalo roku 1647 do rukou Švédů. V letech 1647 až 1648 se v okolí odehrávaly dělostřelecké boje švédských a císařských jednotek. Část stavebního materiálu z hradních zdí byla v novověku použita při stavbě zámku a židovského hřbitova pod hradem.
Výlet na Zámecký vrch lze spojit s návštěvou zámku Kynžvart v údolí. Hrad na strategickém kopci a pozdější šlechtické sídlo dole v krajině připomínají dvě odlišné etapy zdejšího panství.