Stačí přijet na zámek Kynžvart a během jediného odpoledne se přenést z historických sálů až na ostrov Jamese Rosse u Antarktického poloostrova. Právě tam bude v sobotu 10. října 2026 od 16 do 18 hodin směřovat přednáška Pavla Kaplera o České vědecké stanici Johanna Gregora Mendela.
Setkání nese název Šlechta na cestách: Z Kynžvartu až do Antarktidy a je součástí programu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů. Letošní téma se věnuje cestování, poznávání vzdálených míst a tomu, jak si lidé ze svých výprav přiváželi nové zkušenosti a inspiraci.
Od Metternichových cest k polární expedici
Kynžvart býval letním sídlem kancléře Klemense von Metternicha. Šlechtické cesty tehdy nesloužily pouze k odpočinku. Přinášely také poznatky o cizích zemích, nové předměty do sbírek a přehled o vzdálených kulturách. To připomínají i zámecké kolekce, v nichž jsou umělecká díla, mince, zbraně, vzácné knihy, rukopisy i různé kuriozity.
Výprava do Antarktidy má samozřejmě jiný charakter. Každý její krok vyžaduje přípravu a stejně pečlivě se plánuje přeprava zásob, vybavení i techniky. Právě spojení historických šlechtických cest s dnešní vědeckou expedicí tvoří hlavní osu kynžvartského programu.
Co obnáší pobyt na české základně
Česká stanice Johanna Gregora Mendela stojí na ostrově Jamese Rosse u nejsevernější části Antarktického poloostrova. Masarykova univerzita ji vlastní a provozuje od roku 2007. Základna je v provozu především během antarktického léta, zhruba od prosince do března, a vědci na ní běžně pobývají pět až devět týdnů.
Pavel Kapler, který na zámku vystoupí, působí jako manažer Českého antarktického výzkumného programu při Masarykově univerzitě. Ing. Pavel Kapler, Ph.D., se věnuje technickému, logistickému a právnímu zajištění expedic a podílí se také na jejich vedení. Jeho výklad proto nabídne pohled nejen na vědecké úkoly, ale také na organizaci cesty do jednoho z nejodlehlejších koutů planety.
Stanici tvoří hlavní obytná budova a jedenáct kontejnerů, které slouží jako sklady a technické zázemí. K vybavení patří úpravna vody, spalovna odpadu, pasivní systém ohřevu vzduchu, motorové čluny a terénní čtyřkolky. V nehostinném prostředí zajišťují běžný chod základny i pohyb v jejím okolí.
Výzkum klimatu, ledovců i odolných materiálů
Na stanici se potkávají odborníci z desítek vědních oborů. Zabývají se klimatologií, změnou klimatu, ozonovou dírou, mikroorganismy i geologií. Sledují také, jak se vyvíjí život v místech, odkud ustoupily ledovce. Antarktida tak slouží jako přirozená laboratoř pro pozorování změn prostředí, které mohou mít význam i daleko za polárním kruhem.
Drsné podmínky pomáhají prověřovat také materiály a technologie. Vědci a odborníci zde testují například nátěrové hmoty, plasty, outdoorové vybavení nebo energetická řešení. S tím souvisí i projekt ochranné známky Testováno v Antarktidě, na němž se Pavel Kapler podílí.
Jak se na zámek dostat
Vstupné na přednášku činí 60 korun a zámek doporučuje nákup vstupenek online. Kynžvart leží přibližně dva kilometry od městečka Lázně Kynžvart v Karlovarském kraji. K areálu je možné dojet autobusovými spoji. Při cestě vlakem lze využít zastávku Lázně Kynžvart v obci Stará Voda, odkud je třeba pokračovat pěšky nebo jiným spojem.
Návštěvníci mohou program spojit s prohlídkou zámeckých interiérů, historických sbírek a anglického parku. Na jednom místě tak během odpoledne poznají dědictví šlechtických cest i současnou českou výpravu za vědou do Antarktidy.