V oranžerii na adrese Barákova 3 se potkává historie zámeckého parku s příběhem bělohradského rodáka Karla Václava Raise. Kromě expozice věnované spisovateli tu návštěvníky zaujme také prostorový model města, který zachycuje jeho podobu kolem poloviny 19. století.
Od rostlin k památníku
Empírovou oranžerii nechala v roce 1831 postavit majitelka panství Antonie Stillfriedová. V chráněném prostředí se zde pěstovaly jižní plody a okrasné dřeviny. Budova patřila k zámeckému parku od jeho počátků a původnímu zahradnickému účelu sloužila podle města až do 50. let 20. století.
Změna přišla v roce 1959, kdy si Lázně Bělohrad připomínaly sto let od narození Karla Václava Raise. Oranžerie se tehdy stala jeho památníkem. Její historie tak vedle někdejšího zázemí šlechtického sídla zahrnuje také péči o památku místního spisovatele a jeho tvorbu.
Model Bělohradu z Raisovy doby
Jedním z výrazných exponátů je model starého Bělohradu, vytvořený pro připravovanou expozici v zimě 1958–1959. Přibližuje město přibližně v době, kdy vyrůstal budoucí spisovatel. Jeho předlohou byla indikační skica z roku 1842.
Na práci se podílelo několik tvůrců: Marie Hrnčířová shromažďovala historické podklady, Bohuslav Hrnčíř zhotovil modely budov a František Koubek namaloval krajinu. Výsledkem je přehledný obraz tehdejší zástavby, který umožňuje srovnat Raisův Bělohrad s městem dnes.
Rais a kraj Podzvičinska
Karel Václav Rais se narodil v Lázních Bělohradě 4. ledna 1859. Jeho literární dílo je spojováno s realistickým, neidealizovaným pohledem na venkovský život. Rodné město a širší Podzvičinsko tak pomáhají zasadit jeho tvorbu do prostředí, z něhož vyrůstala.
Památník se věnuje Raisovu životu a dílu i dějinám města. Městské informace z roku 2025 popisovaly oranžerii také jako galerii a kulturní prostor využívaný pro příležitostné akce. Zmiňovaly rovněž plán obnovy, proto se podoba a přístupnost expozice mohou měnit. Aktuální možnosti prohlídky lze zjistit u Městského kulturního střediska Lázně Bělohrad.
Další zastávky v zámeckém parku
Při procházce parkem stojí za pozornost také pískovcová skulptura lva na helmě, spojená s erbem Bertolda Viléma z Valdštejna. V jejím okolí je od roku 1976 umístěno lapidárium vrchnostenských hraničních mezníků. Hospodářská část parku se na západní straně rozšířila po roce 1884.
Město v roce 2025 představilo záměr obnovit oranžerii a revitalizovat přilehlou část parku. Plán počítal s kulturním a přírodovědným využitím i výtvarnou expozicí Roberta Smolíka. Šlo o záměr spojený s žádostí o dotaci, nikoli o potvrzení dokončené rekonstrukce.