Při návštěvě Lán se vyplatí zamířit také ke kostelu Nejsvětějšího Jména Ježíš, který přiléhá k areálu známého zámku. Stavba z 18. století je spojená s letním sídlem českých prezidentů, její vlastní příběh je však mnohem starší a vrstevnatější. Kromě rokokové výzdoby v ní najdete také historický zvon, barokní sochy a stopy, které otevřely otázku existence ještě staršího kostela.
Šlechtická kaple u lánského zámku
Kostel vznikal v letech 1748 až 1752 z podnětu Marie Anny z Valdštejna, manželky knížete Viléma Arnošta z Fürstenberka. Autorem návrhu byl architekt František Ignác Prée, stavitel je v obecních materiálech uveden jako Slon. Nová kaple se stala součástí zámeckého areálu a byla připojena k jeho východnímu křídlu.
Šlechtická rodina do ní mohla přicházet přímo ze zámku. První patro zámku s kaplí spojovala krytá chodba vedená přes arkádové oblouky. Tato dispozice dodnes připomíná původní účel stavby: nešlo tehdy o samostatný chrám pro obec, ale o sakrální prostor náležející k aristokratickému sídlu.
Na výzdobě interiéru se podle dochovaných údajů podíleli sochaři Richard Prachner, Josef Jelínek a Ignác Platzer, štukatér A. Odelli, malíř Franz Barberri a mramorář Josef Lauermann. Společně vytvořili prostor, v němž se pozdně barokní slavnostnost prolíná s rokokovou lehkostí a místy také s raně klasicistními prvky.
Co si prohlédnout kolem kostela
Na severní straně stavby stojí dvojice pozdně barokních soch svaté Ludmily a svatého Václava. Jejich autor není známý, umístění po stranách kostela ale přirozeně zapadá do českého historického a duchovního kontextu místa. Pozornost si zaslouží také věžní zvon od malostranského zvonaře Johanna Georga Kühnera.
Oba původní zvony byly odlity v roce 1750. Dochovaný zvon zdobí reliéf Svaté rodiny. Druhý nesl vyobrazení svatého Františka Xaverského, v roce 1852 však byl přelit a v únoru 1917 během první světové války rekvírován pro vojenské účely.
Obnova odhalila možnou středověkou minulost
Odborná obnova kostela probíhala od konce roku 2019 do roku 2021. Restaurátoři pracovali na hlavním oltáři, bočních oltářích svaté Rodiny a svatého Norberta, kazatelně i dřevěném vybavení. Součástí zásahů byly také vitráže, pseudobarokní svítidla, varhany a barevnost stěn.
Průzkum přinesl víc než návrat původního vzhledu. Zkoumání nástěnných maleb a historických omítek, které popsal Národní památkový ústav, ukázalo doklady stavby v dnešním půdorysném rozsahu už ve středověku. Nejde o důkaz, že současná rokoková budova pochází ze středověku. Zjištění ale naznačuje, že dnešní kostel mohl navazovat na starší stavební etapy a že historie místa ještě není zcela objasněná.
Z kaple se stal kostel pro obec
Původně soukromá zámecká kaple dnes funguje jako lánský farní kostel. Přesný rok této proměny se v oficiálních materiálech liší: obec uvádí rok 1850, zatímco materiál Pražského hradu rok 1857. Jisté je, že stavba postupně přestala být výhradně součástí šlechtické rezidence a zapojila se do veřejného i duchovního života Lán.
Kostel lze spojit s návštěvou lánského zámku, parku a dalších místních památek. Zámek je podle oficiálních informací přístupný v části roku a při některých návštěvnických programech může být součástí prohlídky také interiér kostela. Samostatná celodenní otevírací doba zde není jistá, proto se režim návštěvy může řídit informacemi obce, farnosti nebo programem Pražského hradu.