Z renesančního sídla k prezidentskému zámku
Při návštěvě Lán můžete spojit procházku zámeckým parkem s prohlídkou reprezentačních místností, které připomínají Tomáše Garrigua Masaryka. Zámek přitom není pouze památkou: dodnes slouží jako letní sídlo prezidentů České republiky.
Nejstarší písemná zmínka spojovaná s lánským sídlem pochází z roku 1392. Kamenné sídlo rodu Zejdliců podle obecních historických materiálů vzniklo krátce před rokem 1581. Zásadní přestavbu pak v letech 1592 až 1593 zadal císař Rudolf II., který ze staršího sídla vytvořil renesanční lovecký zámeček. Ten náležel ke křivoklátskému panství a chránil jej vodní příkop s parkánem.
V dalších staletích zámek vystřídal několik majitelů: od Schwarzenberků a Valdštejnů přešel k Fürstenberkům, kteří jej vlastnili do roku 1921. Ti budovu postupně upravovali. Druhé patro přibylo v roce 1824, zatímco dnešní podobu s pětibokým rizalitem, mansardovou střechou a kupolemi získal zámek především při přestavbě v letech 1902 až 1903. Československá republika jej koupila v červenci 1921 a už v srpnu zde pobýval první prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Masarykovy místnosti a Plečnikovy zásahy
Komentovaná prohlídka nabízí pohled do Masarykovy pracovny i dalších reprezentačních prostor. Součástí trasy jsou knihovna s krbem, Žlutý audienční salon, Modrá jídelna a Hudební salon. Prochází se také reprezentační halou a kostelem Jména Ježíš.
Na podobě zámku a jeho okolí se ve 20. letech minulého století podílel slovinský architekt Josip Plečnik. Jeho práci připomíná například kolonádní zeď u rybníka a takzvaná Milionová zeď, zdobená chrliči ve tvaru lvích hlav. Pět z nich odkazuje na historické země a části prvorepublikového Československa, šestý symbolizuje společný stát.
Park s rybníkem i palmovým skleníkem
Na zámek navazuje francouzská květinová zahrada a přibližně 110 hektarů rozlehlého anglického krajinářského parku. Jeho dnešní podoba se začala utvářet roku 1852 za knížete Karla Egona II. z Fürstenberka. Už o několik desetiletí dříve zde vzniklo menší arboretum a rozárium.
Parkem vedou promenády a rostou v něm také cizokrajné dřeviny. K jeho prvkům patří okrasný rybník s umělým ostrůvkem i pozůstatky někdejší bažantnice a obůrky. Pozornost přitahuje rovněž palmový skleník, jehož vznik se klade přibližně do roku 1880. Zahradní areál tak představuje významnou krajinářskou památku, nejen zelené okolí zámecké budovy.
Kaple, konírny a další stavby
Rokoková kaple Nejsvětějšího Jména Ježíš byla postavena v letech 1748 až 1752. Od roku 1850 funguje jako lánský farní kostel a se zámkem ji propojuje krytá chodba na arkádách. V areálu stojí také novogotické zámecké konírny z 19. století, brána s vrátnicí a další hospodářské a provozní budovy.
Lány leží na severním okraji Křivoklátska a jsou součástí kulturně významné komponované krajiny, v níž se potkává politická historie, architektura i zahradní tvorba.
Prohlídky a návštěva areálu
Zámecký park bývá v návštěvnické sezoně přístupný zdarma. Reprezentační interiéry se prohlížejí v předem vypsaných termínech a na prohlídku je nutná rezervace. Provoz mohou změnit prezidentský program, bezpečnostní opatření nebo údržba areálu.
Zámek není bezbariérový a prohlídková trasa vede do prvního patra. Psi do parku nesmějí. Výlet lze spojit s Muzeem T. G. Masaryka nebo s návštěvou lánského hřbitova, kde se nachází Masarykův hrob. Zámecký areál má adresu Zámecká 2.