V roce 1551 zamířil na tehdy už opuštěný hrádek křivoklátský purkrabí Jan Žďárský ze Žďáru. Měl povolení hledat pod zemí poklad a v případě potřeby při tom rozebrat zbytky hradeb. Žádné bohatství podle dochovaných zpráv nenašel, část zdiva však zmizela.
Hrádek, jehož původní jméno neznáme
Jivno stojí na skalním ostrohu nad hlubokým údolím Klíčavy, v jižní části Lánské obory u Lán. Název hradu se nedochoval: dnešní pojmenování pochází od blízké zaniklé vsi. Starší prameny a literatura používají také jména Hivno, Hyvno, Bivno nebo Divno.
Přesné datum založení ani původní účel stavby nejsou jisté. Obec Lány řadí hrádek mezi sídla spojovaná s králem Václavem I., který vládl v letech 1230 až 1253 a na Křivoklátsku využíval lovecká sídla. Pravděpodobně šlo o lovecký hrádek v rozsáhlém panovnickém revíru. V písemných pramenech se Jivno spolehlivě objevuje až jako pusté; roku 1685 je uvedeno mezi opuštěnými hrady na křivoklátském panství.
Podoba stavby se čte hlavně z terénu
Hradní areál měřil zhruba 84 metrů na délku a 34 až 36 metrů na šířku. Příčná zeď ho dělila na menší předhradí a rozsáhlejší obytnou část. Budovy patrně stály po třech stranách a uzavíraly nádvoří; k jižnímu křídlu přiléhala klenutá kaple. Jivno tedy nebylo jen prostým vojenským stanovištěm.
V čelní hradbě byla vestavěna mohutná kruhová věž o průměru přes 13 metrů, jejíž zdi dosahovaly síly přibližně 2,7 metru. Její východní část zasahovala do příkopu, který chránil vstup a odděloval ostroh od přístupové šíje. Dnes tu nejsou vysoké romantické zdi; v krajině zůstaly především archeologické pozůstatky půdorysu, opevnění a terénní stopy.
Jivno je nemovitou kulturní památkou a archeologickou lokalitou, památková ochrana platí od 3. května 1958. Patří k loveckým hrádkům spojovaným s krajinou dnešní Lánské obory, podobně jako Jenčov a Dřevíč.
Lánská obora kolem Klíčavy
Starší podoba obory vznikla roku 1713, kdy území ohraničil plot dlouhý přibližně 47 kilometrů. V roce 1816 se obora rozdělila na Řevničovskou a Lánskou část. O rok později vznikla v části starší valdštejnské obory menší Lánská obora, určená především k intenzivnímu chovu vysoké zvěře.
Roku 1921 přešla obora spolu s lánským zámkem od Fürstenberků do majetku československého státu. Později získala také reprezentační význam. Dnes je součástí Lesní správy Lány, příspěvkové organizace Kanceláře prezidenta republiky, a leží v CHKO Křivoklátsko. Krajinu tvoří staré dubové a bukové porosty, louky, pastviny i hluboká údolí. Významné jsou světlé pastevní lesy a staré solitérní stromy, které poskytují útočiště vzácnému saproxylickému hmyzu.
Ke zřícenině se běžně nevydávejte
Jivno leží v oboře se zvláštním režimem a poblíž vodárenské nádrže Klíčava, která slouží jako zdroj pitné vody. Individuální cesta k ruinám mimo oficiálně povolené akce proto není možná. Přístup do obory se otevírá především při komentovaných prohlídkách a příležitostných historických exkurzích; jejich termíny a podmínky se mohou měnit.
Veřejně přístupnou alternativou je Naučná stezka Lánská obora. Měří přibližně pět kilometrů, převýšení činí kolem 30 metrů a projít ji obvykle trvá jednu až dvě hodiny. Osmadvacet informačních tabulí představuje faunu, flóru i přírodu Křivoklátska. Trasa vede od budovy Lesní správy Lány k demonstrační části obory, nikoli ke zřícenině Jivno. U demonstrační obůrky lze z velkého posedu pozorovat vybranou zvěř; její zpřístupnění se řídí aktuálním režimem obory.