Pokud chcete na Valašsku zahlédnout jeden z výrazných signálů končící zimy, zamiřte k Lačnovu. Na louce u osady Sucháčkovy paseky se po oteplení objevují šafrány bělokvěté. Jejich počet se podle počasí i způsobu sčítání mění, obvykle se však mluví o tisících rostlin. Během krátkého jarního období se tak louka zbarví do fialových a bílých odstínů.
Chráněná louka kousek od Lačnova
Sucháčkovy paseky leží v katastru obce Lačnov ve Zlínském kraji, na pravém údolním svahu Lačnovského potoka. Od obce je dělí přibližně jeden kilometr. Přírodní památka má rozlohu asi 0,7 hektaru a společně s ochranným pásmem byla vyhlášena v roce 1999.
Nejdůležitějším důvodem ochrany je šafrán bělokvětý, který patří mezi silně ohrožené druhy české květeny. O jeho výskytu u Lačnova existuje dokumentace už více než sto let. Jedna z prvních známých publikovaných zpráv pochází z roku 1905 od učitele Františka Baiera z nedalekého Křekova. Starší záznamy uváděly dokonce desítky tisíc rostlin, novější pozorování ale potvrzují, že počet šafránů může mezi jednotlivými sezonami výrazně kolísat.
Šafrán mezi místními legendami
Jak se šafrán na Valašsko dostal, není jisté. V Lačnově se vypráví, že jeho cibulky mohly přicestovat se senem pro koně během napoleonských válek, snad z alpských oblastí. Podle jiné domněnky jej přivezli povozníci převážející sůl, kteří seno používali jako podestýlku. Ani jedna z těchto verzí však není historicky potvrzená.
Šafrán se každopádně stal symbolem zdejší krajiny. Sucháčkovy paseky navíc nejsou jedinou lokalitou v okolí, kde se s ním lze setkat. K významným místům v lačnovské oblasti patří také přírodní památky Lačnov a Vařákovy paseky.
Rostliny, motýli i ptáci
Jarní šafrány jsou nejviditelnější částí zdejší přírody, pestrost louky však pokračuje i po jejich odkvětu. Ve vlhčích místech rostou například prstnatec májový pravý, což je místní druh orchideje, suchopýr úzkolistý, blatouch bahenní, pomněnka bahenní, tužebník jilmový, vrbovka malokvětá, kozlík dvoudomý a různé ostřice.
Sušší části porostu doplňují kokrhel luštinec, krvavec toten, kozí brada východní a zvonek klubkatý. Na zdejší rostliny navazuje také rozmanitý hmyz. Zaznamenáni tu byli otakárci, několik druhů ohniváčků i modrásek bahenní. Právě pro něj je důležitý krvavec toten, na kterém jsou závislé jeho housenky.
Louka poskytuje zázemí také bramborníčku černohlavému, ťuhýku obecnému, křepelce polní a koroptvi polní.
O podobu louky se musí pečovat
Takto pestré území by bez pravidelného hospodaření dlouhodobě nevydrželo. Zásadní je šetrné sečení a odklízení posečené trávy. Při zarůstání nebo nevhodném způsobu péče by se měnilo druhové složení louky a šafránů by mohlo ubývat. V minulosti se rozdíly v hospodaření skutečně promítly do vzhledu porostu i do počtu rostlin.
Zlínský kraj v roce 2026 zveřejnil návrh nového plánu péče. Dokument se věnuje další ochraně území a vhodnému způsobu údržby. Protože jde zatím o návrh, jeho opatření nelze považovat za schválená.
Nejlepší období pro návštěvu
Šafrány se objevují na začátku jara, konkrétní termín kvetení se ale každý rok posouvá podle průběhu zimy a jarních teplot. Při návštěvě je nutné respektovat režim přírodní památky: zůstávat na přístupových cestách, nevstupovat do porostu a květiny netrhat ani jinak nepoškozovat.