Při silnici z Kytlic směrem na Polevsko se nachází nenápadná přírodní památka, která na jaře přitahuje pozornost výraznými fialovými květy. Tvoří ji dvě vlhké louky na jižním okraji obce – jedna leží přímo u silnice, druhá se zvedá ve svahu pod lesem.
Území pod Malým Bukem má rozlohu necelý jeden hektar a nachází se v nadmořské výšce přibližně 510 až 525 metrů. Chráněným se stalo poprvé v roce 1975. Největší pozornost si získává během jarního kvetení šafránů, které je podle průběhu počasí každý rok trochu jiné.
Největší louka hostí tisíce květů
Důvodem ochrany je především početná populace šafránu jarního, uváděného v oficiální evidenci v širším pojetí jako Crocus vernum agg. Ve starších materiálech se objevuje také označení šafrán Heuffelův. Přesné druhové zařazení tedy není zcela uzavřené, mimořádný výskyt šafránů na kytlických loukách je však nesporný.
Na louce u silnice se podle obecních podkladů dlouhodobě objevovalo v průměru kolem 1 200 kvetoucích jedinců. Na druhé, svahové louce se jejich počet pohyboval přibližně mezi 50 a 120. Jde o orientační údaje, nikoli o každoroční přesná sčítání, protože množství květů ovlivňují teploty i podmínky v dané sezoně.
Šafrány rozkvétají na jaře a pevné datum jejich kvetení proto neexistuje. Roli hraje průběh zimy i počasí na začátku sezony. Kdo chce přírodní památku zastihnout v nejvýraznější podobě, měl by si aktuální stav ověřit u ochrany přírody.
Možná začaly jako zahradní rostliny
Původ kytlických šafránů je neobvyklý. Podle obecních podkladů byly pravděpodobně záměrně vysazeny kolem roku 1920. Později se na loukách samovolně rozšířily a postupně se staly jejich typickým znakem.
Možný zahradnický původ přitom nesnižuje dnešní přírodovědnou hodnotu lokality. Její charakter pomáhá udržovat pravidelné kosení, které omezuje zarůstání dřevinami a zachovává vlhké luční prostředí. Kytlice tak ukazují, že cenné místo může vzniknout i v krajině ovlivněné člověkem.
Na loukách žijí i další druhy
Šafrán je sice nejvýraznějším důvodem, proč si přírodní památky všimnout, rozhodně ale není jediným zajímavým druhem. Průzkum z roku 2000 zde zaznamenal 172 druhů vyšších rostlin. Z živočichů se v místě uvádí například ještěrka živorodá, ropucha obecná, zmije obecná a kobylka horská.
Tyto údaje vycházejí z konkrétních průzkumů a nemusí přesně zachycovat současný stav. Přesto dokládají, že ochrana se týká celého lučního společenstva, nejen nápadných jarních květů. Populací šafránů rodu Crocus se zabývali Chrtek a Kulichová v práci uváděné k roku 2017.
V letech 2022 až 2023 proběhly také inventarizační průzkumy zaměřené mimo jiné na denní motýly, fytofágní brouky, půdní predátory a měkkýše. Péče o území je naplánována i do dalších let. Aktuální plán ochrany platí od roku 2025 do konce roku 2034.
Krátká zastávka u Kytlic
Přírodní památka leží přímo v Kytlicích, nikoli v Polevsku. Polevsko pouze označuje směr silnice, podél níž se louky hledají. Nejde o velký areál s návštěvnickým zázemím, ale o drobné chráněné území, které může doplnit výlet po Lužických horách.
Při pozorování je potřeba respektovat ochranný režim: nevstupovat do porostů mimo vhodně vedené přístupy, rostliny nepoškozovat a šafrány netrhat ani nevykopávat. Louky je nejlepší sledovat s odstupem, aby jejich krátké jarní kvetení zůstalo nerušené.