Při procházce historickým Kyjovem vede cesta k zámečku, v němž sídlí městské vlastivědné muzeum. Nad ním stojí kaple svatého Josefa, obklopená parkovou úpravou a několika zachovanými náhrobky. Její dnešní podoba pochází z 19. století, místo však připomíná mnohem starší kapitolu kyjovských dějin.
Věž zůstala po kostele svatého Martina
Na místě kaple stával románský kostel svatého Martina. Jeho vznik se obvykle klade do let 1171 až 1196 a patřil k nejstarším zděným stavbám ve městě. Podle farních pramenů vznikla kyjovská farnost už roku 1180 a kostel sloužil jako farní až do roku 1784.
O původní podobě kostela se dochovalo jen málo zpráv. Víme však, že ho během staletí opakovaně zasáhly požáry, mimo jiné v roce 1638 a znovu v roce 1807. Po odsvěcení přestal sloužit bohoslužbám a v roce 1786 byl využíván jako vojenské skladiště. Z původního areálu se zachovala především věž se zvonicí, která pochází patrně z konce 17. století.
Na zbytcích vyhořelého kostela vyrostla na počátku 30. let 19. století kaple svatého Josefa, označovaná také jako kaple svatého Josefa, Pěstouna Páně. Městské materiály uvádějí, že se stavělo v letech 1831 až 1832. Evidence Národního památkového ústavu popisuje přístavbu kaple ke starší věži v roce 1833.
Kaple uprostřed někdejšího hřbitova
Stavba má jednoduchý jednolodní půdorys zakončený půlkruhovým závěrem. Uvnitř se dochovala valená klenba s výsečemi i koncha v presbytáři. K vybavení patří oltář přenesený ze zrušené kaple svatého Dominika, obraz Panny Marie a několik dřevořezeb světců. Na podlaze je vyznačen rozsah původního kostela, takže je možné porovnat někdejší a dnešní podobu prostoru.
Kaple stála uprostřed starého kyjovského hřbitova. Ten byl uzavřen posledním dnem roku 1949; od ledna 1950 se začalo pohřbívat na novém hřbitově u silnice směrem na Kostelec. Z původního pohřebiště zůstalo jen několik hrobů s pomníky významných kyjovských rodin.
Jedním z lidí spojených s tímto místem je Josef Klvaňa, zakladatel a první ředitel kyjovského gymnázia, přírodovědec a národopisec. Zemřel 13. srpna 1919 a byl uložen do hrobu své manželky u kaple svatého Josefa na Újezdě. Prostor u kaple dodnes slouží také pietním účelům, například při vzpomínkových setkáních a kladení věnců.
Nálezy sahají hlouběji než historie kostela
Archeologicky zajímavé je nejen okolí kaple, ale také prostor u kyjovského zámečku. Objevily se zde slovanské hroby z druhé poloviny 9. století. Návrší bývá spojováno s pravděpodobným místem původního středověkého Kyjova a nedaleko pohřebiště mohla stát ještě starší svatyně.
Výzkumy Masarykova muzea zachytily pod kaplí a v okolí zámečku také pozůstatky stavební přístavby z 30. let 19. století. Mezi nálezy vyniká pět řemeslnických pecí, které podle nalezené keramiky fungovaly už ve 13. století. Lokalita tak spojuje raně středověké pohřbívání, počátky města, řemeslnou výrobu i pozdější církevní stavby.
Co je možné vidět při procházce
Kaple stojí na vyvýšeném místě nad zámečkem, v němž dnes sídlí městské vlastivědné muzeum. Zvenčí jsou vidět kaple, dochovaná zvonice, parková úprava i několik zachovaných náhrobků. Interiér není běžně přístupný veřejnosti; otevírá se při některých mimořádných kulturních nebo pietních akcích. I když zůstane zavřený, okolí kaple připomíná stopy města, které se v tomto místě vrství od raného středověku.