Pokud chcete Kyjov poznat z jiné perspektivy než jen z hlavního náměstí, vydejte se ke sklepním uličkám. Nejvýraznější areál leží v lokalitě Na Šištótě, další zajímavá místa najdete v Nětčicích a boršovském Vývozu. Mezi drobnými stavbami se tu dochovaly lisovny, klenuté prostory i domy, které připomínají každodenní práci vinařských rodin.
Kyjov se nachází na severním okraji souvislé oblasti, kde se na Moravě pěstuje vinná réva. Vinařství zde přesto zanechalo výraznou stopu. Sklepy nebyly pouze zázemím pro výrobu a uchovávání vína, ale také místem sousedských setkání, folkloru a kulturního života.
Na Šištótě uvidíte podobu tradičního vinařského zázemí
Sklepní ulička Na Šištótě je dobrým začátkem procházky po kyjovských vinařských lokalitách. Jednotlivé objekty jsou většinou soukromé, takže jejich interiéry nejsou běžně volně přístupné. Už při pohledu zvenčí však vynikne jejich různorodost i způsob, jakým jsou stavby uspořádané.
Typický sklepní dům má v přízemí lisovnu a pod ní prostor určený k uložení vína. Některé domy doplňuje malá předzahrádka, obytné patro nebo podkroví. Právě propojení hospodářské a obytné části odlišuje zdejší objekty od velkých reprezentativních vinařských areálů. Jde spíše o menší stavby spojené s konkrétními rodinami a jejich hospodařením.
V Nětčicích stojí Velký sklep
Sklepní část Nětčic připomíná především takzvaný Velký sklep. Podle místního podání byl roku 1780 vybudován jako sklad brambor pro kyjovskou palírnu. Později měl sloužit jako ledovna a až následně se z něj stal vinný sklep. Uvádí se také kapacita přes 4000 věder vína, tento údaj však vyžaduje ověření v odborných či archivních pramenech.
Nětčice zaujmou i dalšími stavbami. Patří k nim stará cihlová lisovna se sýpkou v podstřeší, přibližně dvousetletý Poláškův sklep s kamennou klenbou nebo Šimečkův sklep s lisovnou z roku 1882. Společně ukazují různé podoby vinařského hospodářství – od jednoduchých provozních prostor až po architektonicky výraznější objekty.
Velký sklep měl také společenský a kulturní význam. Spojuje se s folkloristou Jožkou Sedlářem, který obnovil tradici Slováckých roků. Jeho sklep měl být místem setkávání umělců, spisovatelů, hudebníků a herců. Vinařské zázemí se tak stalo součástí kulturního dění v Kyjově.
Boršovský Vývoz ukazuje zdobnější tvář sklepní architektury
V boršovské části Kyjova se nachází sklepní kolonie v lokalitě Vývoz. Tvoří ji jednostranná řada sklepů, která se od jednoduchých nadzemních průčelí známých z jiných vinařských míst liší výraznějšími stavebními prvky. Některé prostory mohly vzniknout zaklenutím starších podzemních chodeb nebo míst objevených při opravách domů.
Jedním z pozoruhodných objektů je patrová cihlová lisovna s letopočtem 1748. Další nadsklepní dům má lisovnu zakončenou kupolí a barevně řešené průčelí. V jeho nice je umístěna socha svatého Vavřince. Takové detaily připomínají, že sklepní stavby na Slovácku plnily nejen praktickou funkci, ale odrážely také místní víru, tradice a smysl pro výzdobu.
Když se sklepy otevřou návštěvníkům
Vinařské lokality lze projít i bez vstupu do interiérů a spojit je s návštěvou Masarykova náměstí, Vlastivědného muzea Kyjov nebo Slovácké galerie vín. Kdo chce ochutnávat a nahlédnout dovnitř, musí si návštěvu domluvit s konkrétním vinařem.
Příležitostí k návštěvě více sklepů bývají akce typu Otevřené sklepy Kyjovska. Tehdy se do programu zapojují sklepní uličky i další místa ve městě, nechybí kulturní vystoupení, folklor, cimbálová muzika a degustace vín od místních vinařů. Termín i počet zapojených sklepů se mohou v jednotlivých ročnících lišit.
Kyjovské sklepy se dají zařadit do pěšího programu ve městě nebo spojit s cyklovýpravou po Kyjovsku. V poznávání vinařské krajiny lze pokračovat ve Skoronicích, Vlkoši, Kelčanech, Miloticích či Mutěnicích, kde se víno stále propojuje s lidovou architekturou, hudbou a živou tradicí.