V Bohuslavicích na okraji Kyjova můžete při procházce narazit na moderně pojatá boží muka. Stojí na Staré hoře a jejich podoba vychází z návrhu funkcionalistického architekta Josefa Poláška, který vznikl za druhé světové války. Stavba byla dokončena až v roce 2008, navíc v jiné obci, než pro kterou původně vznikla.
Z Mistřína na Starou horu
Polášek svůj návrh vytvořil v roce 1944 pro nedaleký Mistřín. Po desetiletích se jeho realizace uskutečnila v Bohuslavicích, kde drobný venkovní monument nahradil dříve odstraněnou kapličku. Přesun i dlouhá prodleva mezi návrhem a stavbou změnily její zasazení do místa i historický kontext.
Dnešní objekt není možné bez dalších dokladů označit za přesnou kopii původního projektu. Odborné katalogy jej s Poláškovým návrhem spojují a uvádějí jeho zamýšlené umístění v Mistříně. Návštěvník tak před sebou má současnou realizaci staršího architektonického záměru, nikoli stavbu dokončenou podle původního plánu ve stejném prostředí.
Josef Polášek (1899–1946) studoval u architekta Pavla Janáka a působil mimo jiné v Brně. S Kyjovem jsou spojeny také jeho rané realizace. Návrh božích muk vznikl nedlouho před jeho smrtí, samotné stavby se však dočkal až o mnoho desetiletí později.
Sakrální forma jako památník
Boží muka spojují tradiční náboženský motiv s moderním architektonickým pojetím, které navazuje na prostředí českého funkcionalismu. Jejich původní místo, dnes už zaniklá kaplička, mělo v obci duchovní i společenský význam. Nová stavba proto není jen prvkem v krajině, ale nese také paměť místa.
Dnes připomíná oběti válek a totalitních režimů 20. století. Odkazuje na lidi, kteří zemřeli nebo trpěli v důsledku válečného násilí, nacistické perzekuce i komunistické diktatury. Malé měřítko božích muk zůstalo blízké drobným sakrálním stavbám, které se objevují v krajině mezi jihomoravskými obcemi. Jejich pamětní význam se tak soustřeďuje do skromného bodu v prostoru, nikoli do rozsáhlého areálu či velkého pomníku.
Vladimír Vašíček a kulturní souvislosti
Se vznikem moderní podoby božích muk se pojí také malíř Vladimír Vašíček (1919–2003), výrazná osobnost regionální kultury. Byl abstraktním malířem, restaurátorem církevního umění a filozofem. V roce 2002 mu Kyjov udělil čestné občanství.
Vašíčkovu tvorbu ovlivňovaly jižní Morava, Slovácko i místní kulturní tradice. Jeho spojení s božími mukami zasazuje stavbu do širšího kyjovského prostředí, kde se potkávají lidová, sakrální a moderní umělecká tradice. Konkrétní podobu jeho podílu na realizaci je však třeba popisovat opatrně; doloženo je především jeho spojení s ideovým či autorským konceptem.
Procházka po místech paměti
Boží muka lze spojit s procházkou po dalších pamětních místech v Bohuslavicích. Najdete tu také památníky padlým, desku věnovanou Oldřichu Peclovi, kterého popravil komunistický režim, a památník odbojové skupiny Carbon. Společně vytvářejí v místní části krajinu připomínající války, odboj a politické násilí.
Monument na Staré hoře je volně přístupný a nemá návštěvní dobu ani pokladnu. V evidenci města Kyjova je veden na parcele 194/5; tento zápis sám o sobě neznamená, že je samostatně prohlášenou kulturní památkou.