Trasa mezi Kvildou a bavorským Finsterau patří k výletům, při kterých se příroda přirozeně propojuje s historií. Během přibližně 24 kilometrů projdete kolem šumavských slatí, horských plání a lesů, připomenete si zaniklou obec Bučina a překročíte někdejší neprostupnou hranici mezi Českem a Bavorskem.
Stezka vznikla jako součást česko-bavorského projektu Slatěmi a pláněmi Šumavy a Bavorského lesa. Na její přípravě spolupracovaly Kvilda a Mauth-Finsterau v letech 2017 až 2018. Nejde o jedinou nově vybudovanou cestu, ale o propojení a úpravu několika úseků, které na sebe navazují. Trasu lze absolvovat pěšky i na kole.
Začátek u Jezerní slati nebo přímo v Kvildě
Výchozím bodem může být samotná Kvilda. Kdo chce začít u rašeliniště, vydá se přibližně dva kilometry směrem na Horskou Kvildu k Jezerní slati. U silnice je parkoviště a od něj vede k rašeliništi cesta dlouhá zhruba 300 metrů.
Jezerní slať zpřístupňuje krátká naučná stezka s vyhlídkovou věží. Dřevěné chodníky vedou citlivým, vodou nasyceným územím a umožňují pozorovat jeho typickou vegetaci bez vstupu přímo do rašeliniště. Otevřená mokřadní krajina tu ukazuje jinou podobu Šumavy, než jakou představují zdejší hluboké lesy.
Úsek mezi Jezerní slatí a Kvildou byl upraven jako smíšená stezka s odděleným prostorem pro pěší. Změny měly zvýšit bezpečnost mezi Horskou Kvildou a Kvildou a současně oddělit pěší a cyklistický pohyb od automobilové dopravy.
Co ukazují zastavení podél cesty
Na trase je rozmístěno sedm zastavení s informačními panely, mapami a QR kódy. Každé z nich se věnuje jinému tématu. Dozvíte se více o rašeliništích, horských pláních, rostlinách a živočiších i o proměnách šumavské krajiny po kůrovcové kalamitě a následné obnově smrkových porostů.
Jedno ze zastavení se nachází u přírodní památky Kvilda – Pod políčky. Další připomínají historická vodní díla a těžbu zlata v okolí Kvildy. Naučná trasa tak vedle přírodních zajímavostí zachycuje také způsoby, jimiž lidé zdejší krajinu v minulosti využívali.
Přes Bučinu na bavorskou stranu
Z Kvildy vede cesta dál k Bučině. Dnešní podoba tohoto místa připomíná výrazné proměny pohraničí po druhé světové válce a v následujících desetiletích. Z někdejší horské obce se zachovalo jen málo, její stopa je však v krajině stále patrná.
Za Bučinou se nachází pěší a cyklistický hraniční přechod do Německa. Na českou část navazuje oblast Mauth-Finsterau a konečným bodem je Finsterau, odkud se poznává Bavorský les. Přestože se mění hranice i historické souvislosti, okolní krajina zůstává podobná po obou stranách.
Délka, sezona a pohyb po trase
Celou cestu lze pojmout jako delší pěší výlet nebo cyklovýlet. Projektové podklady uvádějí orientační dobu od jedné do pěti hodin podle tempa a způsobu absolvování. Do celkového času je potřeba započítat také zastávky u Jezerní slati, informačních panelů, vyhlídkových míst a v Bučině.
V zimních měsících může stezka podle sněhových a provozních podmínek sloužit běžkařům. Trasa prochází citlivými územími národních parků a rašelinišť, proto je nutné zůstávat na značených cestách. Stav stezky, případná omezení v Národním parku Šumava i režim hraničního přechodu Bučina–Finsterau se mohou měnit podle počasí, sezony a potřeb ochrany přírody.