Na Černou horu se dá vyrazit z Kvildy, Modravy nebo Filipovy Hutě. Cílem může být prameniště Vltavy, dřevěná vyhlídka na svahu, případně obě místa během jednoho putování. Neleží přímo vedle sebe, proto je při plánování trasy potřeba počítat se dvěma zastávkami.
Tři přístupové trasy
Z Kvildy vede k vyhlídce modře značená cesta dlouhá přibližně 8,5 kilometru. Z Filipovy Hutě se jde po žluté a poté po červené značce, celkem zhruba devět kilometrů. Trasa z Modravy sleduje červenou značku a měří asi 9,5 kilometru. Jde o délky přístupových cest, ne o celý okruh; celková vzdálenost závisí na návratu i na tom, zda se zastavíte také u prameniště.
Vyhlídku najdete na samostatném místě na svahu. K plošině vede asi 400 metrů dlouhá odbočka z červeně značené cesty mezi Bučinou a Ptačí nádrží. Dřevěná konstrukce je vysoká přibližně tři metry a stojí na ní stůl s lavicemi.
Od prameniště k řece
Prameniště Vltavy leží přibližně v nadmořské výšce 1 190 metrů. Voda odtud nejprve pokračuje jako Černý potok a teprve níže se z něj stává řeka Vltava. Oblíbený přístup vede z Kvildy, pramen ale může být jen jednou ze zastávek při cestě po okolí Černé hory.
Přes šumavské lesy až k Alpám
Z plošiny je vidět lesnatá krajina Šumavy a za státní hranicí Bavorský les. Jižním směrem leží také vodní nádrž Reschbachklause, kterou napájí potok Resch pramenící na úbočí Černé hory. Nádrž v minulosti sloužila jako zásobárna vody při plavení dřeva.
Za mimořádně dobré dohlednosti, například při podzimní inverzi nebo za jasného mrazivého počasí, se mohou v dálce ukázat také Alpy. Leží více než 150 kilometrů odtud, takže jejich viditelnost závisí na počasí a při každé návštěvě s ní počítat nelze. Trasy vedou územím národního parku, kde se mohou uplatňovat sezonní omezení; vyhlídka je přírodní lokalita přístupná pěšky, nikoli místo s běžnou poštovní adresou.