Kurovický lom leží asi 1,5 kilometru jižně od obce, na kopci Křemenná, kde se stýká Hornomoravský úval s Hostýnskými vrchy. Z někdejšího místa těžby vápence a slínovce je dnes přírodní památka s jezírkem, fosiliemi a tůněmi, které obývají vzácní obojživelníci. Do areálu se dá vyrazit také za koupáním, jehož podmínky určuje provozovatel.
Od lomu k přírodní památce
Jílovitý vápenec a slínovec se tu těžily už před rokem 1840. Vytěžená surovina se využívala mimo jiné v cementárně v Tlumačově. Těžba postupně ustávala a kolem let 1997 až 1998 skončila. Když se přestala odčerpávat voda, hlubší část lomu se začala plnit srážkovou a průsakovou vodou.
Vzniklo jezírko obklopené skalními a suťovými svahy, lesem i otevřenými plochami. Některé starší části lomu byly zasypány hlušinou, jiné se ponechaly přirozenému vývoji. Chráněné území má přibližně 15 hektarů a přírodní památkou je od roku 1999. Kurovický lom je zároveň evropsky významnou lokalitou soustavy Natura 2000.
Vrstvy staré miliony let
Význam lomu nespočívá jen v zatopené jámě. V geologickém odkryvu se vápence z nejvyšší jury plynule střídají s horninami spodní křídy. Lokalita je typová pro kurovické vápence a tlumačovské slínovce; v minulosti se navrhovala také jako místo k přesnému určení hranice mezi těmito geologickými obdobími.
Ve stěnách se zachovaly fosilie. Patří k nim aptychy, vápenaté destičky spojované s uzavíráním obytné komůrky amonitů, ale také belemnity, ryncholity, zuby ryb a žralokovitých, kalichy lilijic, ostny ježovek a úlomky mlžů. Na severozápadní stěně jsou patrné vrstvy eolických sedimentů a fosilních půd, které vypovídají o dávných klimatických podmínkách. Do skal se nezasahuje a nalezené kameny ani zkameněliny si návštěvníci neodnášejí.
Tůně pro čolky a kuňky
Jedním z hlavních důvodů ochrany území je čolek velký. Jeho životní prostředí tvoří pestrá mozaika lesa, lesostepi, suťových polí a otevřených ploch. V roce 2002 vznikly poblíž hlavního jezírka čtyři menší tůně, vzdálené přibližně 20 až 50 metrů od vody.
V tůních bez ryb mají obojživelníci klidnější podmínky k rozmnožování. Ve velkém jezírku totiž jejich larvy ohrožovalo vysazení okounů. Tůně vyhovují čolkovi velkému i obecnému, kuňce obecné a žlutobřiché nebo ropuše zelené. Na souši se může objevit ještěrka obecná, slepýš křehký či užovka obojková. Teplá rumištní stanoviště prospívají také hořci křížatému a vrbě rozmarýnolisté; na otevřených plochách žije saranče modrokřídlé, typické pro nejteplejší oblasti České republiky.
Koupání a návštěva areálu
Kurovický lom slouží také k rekreaci a koupání je možné v režimu stanoveném provozovatelem. Nejde o běžné veřejné koupaliště s neomezeným vstupem. Dostupné podklady nedokládají hygienickou kvalitu vody aktuálním laboratorním rozborem.
V areálu se konají komentované prohlídky a návštěvníci tu najdou Centrum ekologické výchovy, galerii i kavárnu. Při vybraných příležitostech se pořádá také kulturní program. Vstup vede od Kurovic; původní přístup od Tlumačova je od podzimu 2023 uzavřený. Od Kurovického hřbitova se pokračuje pěšky přibližně 850 metrů. Parkování u střelnice je zpoplatněné a platí se v hotovosti.
Do areálu nesmějí psi ani jízdní kola a platí zde zákaz kouření. Návštěvní řád se může měnit podle sezony a počasí.
Vápenec kdysi vozila úzkokolejka
Na dopravu vytěženého kamene navazovala nejprve koňská dráha mezi Tlumačovem a lomem, vybudovaná v roce 1872. O dvě desetiletí později ji nahradil parní provoz. V roce 1907 vznikla přímo v lomu úzkokolejka s rozchodem 600 milimetrů. Sloužila do roku 1958, kdy přepravu převzaly nákladní automobily.