Zřícenina Kraví hora leží na ostrohu asi 2,5 kilometru jihovýchodně od Kuroslep, vysoko nad soutokem Oslavy a Chvojnice. Hrad stál přibližně 379 metrů nad mořem. Jeho stavitelé využili přirozenou ochranu prudkých svahů a skalních srázů i výhled do hlubokého říčního údolí.
Nečekejte upravený areál s pokladnou ani zachované sály. Hrad dnes připomínají zejména části válcové věže, příkopy, valy a nerovnosti v lesním terénu. Zřícenina je volně přístupná po celý rok, prohlídky se zde pravidelně nekonají.
Hrad se šlechtickou i loupežnickou minulostí
Kraví hora vznikla pravděpodobně v polovině 14. století. První písemná zmínka pochází z roku 1367 a uvádí Ješka z Náchoda, který se psal podle hradu. O zhruba dvacet let později je místo označováno jako opevněné sídlo či tvrz. Vlastnilo je postupně několik rodů, mimo jiné Šelmberkové, Komorovští a Kralické z Kralic.
Na počátku 15. století se hrad stal základnou posádky, která podnikala výpady proti okolním statkům. Napadala také majetek benediktinského kláštera v Třebíči. Z roku 1408 se dochovala zpráva o tom, že lidé z hradu odvedli dobytek. Právě toto období stálo za pověstí Kraví hory jako loupežnického sídla, nevystihuje však celou její historii.
V roce 1409 se posádku pokusili odstranit znojemští měšťané. Obléhání podle dochovaných zpráv úspěšné nebylo. Kdy hrad zanikl, není přesně známo. Stalo se tak nejspíš během husitských válek nebo při taženích proti podobným opevněním ve 40. letech 15. století; jako nejzazší možný termín se uvádí přibližně rok 1442. Listina z roku 1493 už Kraví horu popisuje jako dobytou, zbořenou a pustou.
Věž, příkopy a stopy paláce
Hradní areál měl téměř čtvercový půdorys o rozměrech přibližně 50 až 55 metrů. Ze tří stran ho chránil příkop s valem, na jihu prudký svah k Oslavě. Vstupovalo se od severozápadu přes vstupní objekt a most dlouhý asi 14 metrů. Za ním leželo předhradí; v jeho jihozápadní části stála obdélná věžovitá stavba.
Nejvýraznějším pozůstatkem je mohutná kruhová věž. Zvenčí měřila v průměru zhruba 11,5 metru, její vnitřní prostor měl průměr asi 5,5 metru. Jižní část zdiva se dochovala do výšky kolem šesti metrů. Kruhový plášť, široký přibližně 2,5 metru, patrně souvisel s čelní hradbou. V jihovýchodní části hradního jádra býval palác, jehož podobu dnes připomínají hlavně zbytky zdiva a terénní nerovnosti. Při povrchovém průzkumu v roce 1983 archeologové našli 42 zlomků keramiky datovaných do 14. a 15. století.
Pověst o velmožích a skutečné stáří hradu
Podle pověsti zaznamenané Václavem Hájkem z Libočan se na Kraví hoře po porážce Maďary v 10. století ukrývali moravští velmoži. Jde však o legendu, nikoli o historický doklad. Národní památkový ústav ji řadí k fabulacím Hájkovy kroniky; písemné i archeologické nálezy kladou vznik hradu až do 14. století.
Jak se ke Kraví hoře vydat
Jedna z tras začíná v Mohelně. Po modré značce měří přibližně šest kilometrů a její absolvování zabere zhruba dvě hodiny. Vede přes pole a les, u Senoradského mlýna překračuje Oslavu a poté stoupá ke zřícenině.
Další možností je přístup od Kuroslep kolem hájenky Sedláčka. Od lesní cesty zbývá k hradu asi 500 metrů stoupání. V okolí lze výlet spojit také s návštěvou protilehlého Levnova, další zříceniny nad soutokem.
Lesní terén je místy prudký, proto se hodí pevná obuv a opatrnost u svahů, příkopů i zbytků zdiva. Údolí Oslavy a Chvojnice tvoří hluboké říční zářezy se skalnatými svahy a lesy a zachovává si výraznou trampskou tradici.