V hlubokém údolí na okraji Ždánické vrchoviny obklopují kostel sv. Jana Křtitele v Kurdějově hradby s ochozem. K areálu patří také mohutná zvonice, kaple Všech svatých, karner a fara s obrannými prvky. Podzemní chodby a komory pod nimi připomínají, že místo mělo v minulosti sloužit nejen bohoslužbám, ale také jako útočiště v neklidných časech.
Opevněný areál s věží vysokou kolem 45 metrů
Písemné zmínky o kostele pocházejí přibližně z roku 1350. Jeho vznik se obvykle klade do 14. století, podle některých odborných názorů mohl stát už v jeho první čtvrtině. Ve druhé polovině 15. století získal mimo jiné obranné patro a ochoz u presbytáře. Hradby, které ho obepínají, vznikly na přelomu 15. a 16. století.
Jejich půdorys tvoří nepravidelný polygon. Na vnitřní straně jsou stále vidět kamenné krakorce, na nichž spočíval původní ochoz, zvenčí hradbu podpírají opěrné pilíře. Opevněný kostel tak mohl poskytnout úkryt obyvatelům obce, kterou stejně jako další místa na jižní Moravě zasahovaly válečné konflikty.
Dominantou areálu je hranolová zvonice. Původně byla s kostelem propojena mostem a její stavba se datuje do let 1511 až 1517. Obecní materiály uvádějí, že měří kolem 45 metrů. Na severovýchodním okraji stojí kaple Všech svatých, která je součástí obranného systému a má střílny. Proto se jí někdy říká dělová bašta. Letopočty na jejím průčelí však samy o sobě nedokládají dobu vzniku.
Střílny ve faře i nápis z roku 1571
Do opevnění je začleněna také fara. Dochovaly se v ní klíčové střílny a zbytky zdiva naznačují, že její role nemusela být pouze provozní. Karner v areálu připomíná pohřební funkci místa. Na zdi kostela se dochoval český nápis datovaný rokem 1571.
Chodby s několika možnými vysvětleními
Pod kostelem a jeho okolím se nachází několik větví podzemního systému. Vyzděné úseky doplňují místy dveřní ostění, komory, slepé odbočky a průduchy. Jedna z hlavních tras vychází z prostoru kněžiště, pokračuje na východ a dále k jihu; další vede směrem k hradební zdi.
Nejstarší známá písemná zpráva o podzemí je z roku 1793 a zmiňuje velmi staré, zčásti propadlé prostory. Současná vyzděná podoba chodeb mohla vzniknout mezi 16. a polovinou 18. století, nejspíše na přelomu 16. a 17. století. Nemusí tedy pocházet z doby založení kostela ani výstavby prvních hradeb.
Podle tradičního vyprávění měly chodby sloužit jako tajné únikové cesty. Archeologický výklad nabízí i jiné možnosti: hlavní trasa mohla spojovat opevněný areál s významnou budovou za jeho hranicemi, snad s někdejší radnicí. Podzemí mohlo sloužit k přepravě zásob a cenností, jako sklad nebo jako rychlá cesta do bezpečí. Místní a turistické materiály je spojují také s obecní vinotékou, tuto souvislost však odborné popisy nedokládají stejně podrobně.
Co odhalil výzkum a obnova
Významné poznatky o podzemí přinesl archeologický výzkum Jiřího Ungera z let 1983 a 1984. V osmdesátých letech se uskutečnila rozsáhlá památková obnova areálu a další významná oprava začala v roce 2008. Kostelní komplex je kulturní památkou a patří k nejlépe dochovaným opevněným kostelům na jižní Moravě.
Kurdějov leží nedaleko Hustopečí a okolní krajina má silnou vinařskou tradici. Prohlídky areálu s výkladem se obvykle domlouvají předem; pravidelná každodenní návštěvní doba není samozřejmostí a do podzemních prostor je nutné se domluvit zvlášť.