Ze Suchdola vede k Trkalu modrá turistická značka směrem na Mosty. Cesta k němu měří přibližně kilometr jedním směrem a míří k mohutnému žulovému balvanu na vrchu Kníže. Suchdol je od roku 1964 součástí Kunžaku a Trkal leží asi kilometr západoseverozápadně od něj, v nadmořské výšce kolem 680 metrů.
Poslední kousek cesty může vést po krátké neznačené pěšině. Okolí tvoří zvlněné pastviny, jalovce a kameny rozeseté v krajině České Kanady. Trkal přitom není jediným skalním útvarem v okolí, ale součástí širšího souboru žulových balvanů a skal.
Viklan, který ztratil pohyb
Jméno Trkal odkazuje k době, kdy se balvan ještě houpal. Viklanem se označuje skalní útvar, který spočívá na podloží tak, že je možné s ním pohybovat. Trkal se podle odborných popisů v minulosti skutečně kýval, později se však vysunul z původní polohy. Dnes už ho běžně rozhýbat nelze a jde o bývalý viklan.
Samotný kámen má podle geomorfologického popisu zhruba dva krát čtyři metry a na výšku asi půldruhého metru. Turistické materiály někdy uvádějí větší rozměry celého útvaru včetně podloží. Trkal vystupuje z terénu jako zaoblený žulový bochník a jeho horní plocha nese třináct skalních mís, které uvádí obec Kunžak.
Prohlubně vznikaly dlouhodobým zvětráváním a odnosovými procesy v žule. Některé jsou mělké, jiné zřetelnější a jejich podoba se mění působením vody, mrazu a dalších přírodních vlivů. Trkal tvoří porfyrický granit typu Zvůle, hrubozrnná žula landštejnského typu, která se podílí na vzniku mnoha zdejších skal a balvanů.
Skalní mísy a pověsti
Neobvyklé prohlubně inspirovaly lidová pojmenování jako čertovy lavory nebo věštecké misky. S Trkalem se pojí také pověst o živé a mrtvé vodě. Po dešti se v mísách voda může držet, není však doloženo, že by byla pitná, léčivá nebo měla jiné zvláštní vlastnosti.
Výklady o druidech, keltských obřadech či dávném kultovním využití misek patří mezi novější spekulace; archeologický doklad takového využití není uveden. Trkal se objevil už v odborném časopise Památky archeologické v roce 1892. Tato zmínka sama o sobě ale nedokládá, že na místě proběhl archeologický výzkum.
Přírodní lokalita v krajině České Kanady
Územní plán Kunžaku řadí Trkal mezi významné geologické lokality a počítá s ochranou jeho okolí. Balvan proto není vhodné posouvat, odlamovat z něj části ani měnit terén kolem něj. Pokus o opětovné rozhýbání by mohl poškodit samotnou lokalitu.
Trkal nemá pokladnu ani upravený návštěvnický areál a nenajdete ho pod jednoznačnou poštovní adresou. Jeho okolí zůstává součástí přirozené krajiny České Kanady, kde se na krátké cestě od Suchdola střídají žulové útvary, pastviny a otevřené pohledy do zvlněného terénu.