V Kunštátě můžete spojit návštěvu zámku s procházkou jeho zahradou a pátráním po stopách hrnčířského řemesla. Místní keramika tu má kořeny v dostupné, dobře zpracovatelné hlíně a po staletí patřila k běžnému životu. Hrnčíři vyráběli nádoby na vaření i stolování – od hrnců, pekáčů a bábovek po krajáče, pulcary a džbánky.
Zámecký areál a jeho proměny
Kunštátské sídlo vzniklo zřejmě už v polovině 13. století, jak naznačují archeologické a stavebněhistorické poznatky. První písemná zmínka o městě je mladší, pochází z roku 1279. Založení hradu se spojuje s Kunou z Kunštátu.
Rod Kunštátů vlastnil panství do roku 1521. Jeho nejznámějším členem byl Jiří z Kunštátu a z Poděbrad, jediný český král zvolený z řad domácí šlechty. Hrad se postupně měnil v reprezentativní zámek. Raně renesanční přestavbu zahájil ve 30. letech 16. století Jan Černčický z Kácova, jeho synové ji dokončili v 50. letech.
Po roce 1678 přešlo panství na hrabata z Lamberga. Barokní úpravy, které následovaly, určily půdorys i podobu zámku známou dnes. Posledními šlechtickými majiteli byli Coudenhove-Honrichsové; kunštátský velkostatek drželi v letech 1901 až 1945.
Součástí prohlídkové nabídky jsou zámecké trasy, Květná zahrada a také psí hřbitov, připomínající někdejší majitele a jejich zvířecí společníky. V areálu se nachází rovněž zámecká střelnice. Zámek, nádvoří, park i zahrada jsou národní kulturní památkou.
Po zestátnění v roce 1948 sloužil objekt mimo jiné jako depozitář a mobilizační sklad. Veřejnosti se otevřel 1. června 2005. Parkoviště je přibližně 500 metrů od zámku, což představuje asi osm minut chůze. Venkovní části areálu jsou bezbariérové; držitelé průkazu ZTP mohou po předchozím povolení přijet autem až k zámku. Cyklisté ani lidé na koloběžkách se v areálu pohybovat nesmějí. Psi mohou dovnitř pouze na vodítku, do zámeckých interiérů ale nesmějí.
Hrnčířská tradice, která pokračuje
Místní řemeslníci se organizovali už před staletími. Přibližně deset kunštátských hrnčířských mistrů založilo cech, jehož artikule schválil roku 1620 tehdejší majitel panství Štěpán Schmidt z Freyhofenu. Z té doby se dochovala také cechovní pečeť: zobrazuje Adama, Evu a hada na jabloni.
Největšího rozmachu dosáhlo kunštátské hrnčířství na konci 19. století, kdy výrobky putovaly i do zahraničí. Další rozvoj přišel po roce 1990. Začaly vznikat soukromé dílny a menší provozy, jejichž výrobky se lišily tvary i použitými glazurami.
Na tradici navazují dnešní keramické dílny a hrnčířský jarmark. Jeho konání bylo obnoveno v roce 1993 a podle města připadá každoročně na třetí zářijový víkend. Přesný termín i program se vyplatí před cestou ověřit; dostupnost jednotlivých dílen se může lišit. Jarmark představuje současnou tvorbu i řemeslné dědictví města.
Krajina spojená s Františkem Halasem
Kunštát leží na rozhraní Boskovické brázdy a Hornosvratecké vrchoviny. Od roku 1980 je součástí přírodního parku Halasovo Kunštátsko, který připomíná vazbu zdejší krajiny na básníka Františka Halase. S městem jsou spojeni také Klement Bochořák a historik a spisovatel Jan Tenora.