Kostel svatých Petra a Pavla patří k nejvýraznějším stavbám Kunovic a kulturní památkou je od roku 1958. Jeho jednolodní prostor uzavírá polygonální kněžiště a u závěru stojí věž. Zastavit se tu můžete nejen kvůli architektuře, ale také kvůli výzdobě, na níž se podílelo několik generací umělců.
Od farnosti ze 13. století k dnešní stavbě
Kunovická farnost je písemně doložena už v roce 1235, kdy se v pramenech objevuje farář Bartoloměj. Pravděpodobně působil u některé z tehdejších církevních staveb. Archeologický průzkum z roku 2004 potvrdil gotické stáří kostela z období vrcholného středověku.
Nejstarší stavební dějiny však nejsou úplně jednoznačné. Památkové materiály spojují dochované jádro především se 16. stoletím, zatímco starší doklady ukazují na předchozí sakrální stavbu nebo tradici. Podle regionálního výkladu nechal Jan z Kunovic v roce 1517 kostel postavit. Není ale jasné, zda šlo o nový chrám, nebo o přestavbu staršího kostelíka či kaple.
Barokní proměna a slavnosti patronů
Podobu, kterou kostel z velké části známe dnes, určila přestavba v letech 1759 až 1761. Za faráře Jana Nepomuka Merttena se stavba prodloužila a zvětšila přibližně o třetinu. Dosahuje zhruba 38 metrů na délku a 13 metrů na šířku. Přibyla také nová věž, v jejímž přízemí je sakristie a v prvním patře skladiště.
Hlavní oltář zasvětili svatým Petrovi a Pavlovi, patronům kostela. K vysvěcení došlo 14. října 1803; obřad vykonal světící olomoucký biskup Alois Josef Krakovský z Kolovrat. Svátek patronů se promítl i do místního života: v minulosti se právě při slavnosti svatého Petra a Pavla konaly kunovické hody.
Obrazy, sochy i varhany
Hlavní oltářní obraz svatých Petra a Pavla je připisován Janu Kryštofu Handkemu, významnému malíři 18. století. Křížovou cestu vytvořil v roce 1918 vídeňský akademický malíř František Tomaschů. Jejích čtrnáct obrazů prošlo roku 2010 náročným restaurováním: odborníci je čistili a konzervovali, u některých přenesli plátno na nový podklad a opravili také rámy.
Sochy světců ve výklencích a po stranách kostela i sousoší nad kazatelnou vznikly v meziválečném období. Jejich autorem byl Břetislav Kafka z Červeného Kostelce. Vitráže v oknech vycházejí z návrhů olomouckého akademického malíře J. Semelky. V roce 1912 přibyli do interiéru noví andělé a kovový svatostánek; varhany kostel získal v roce 1947 současně s rozšířením kůru.
Kostel, který je součástí života města
Před vstupem stojí kamenná skulptura a nedaleký park zdobí sochy Krista a apoštolů. Kostel dodnes slouží farnosti a bývá součástí místních slavností, hodových mší, koncertů duchovní hudby i kulturních programů. Přístupný bývá především v době bohoslužeb, nikoli jako stálá návštěvnická expozice; časy bohoslužeb uvádí Římskokatolická farnost Kunovice ve svých aktuálních ohláškách.
Proměnou prochází také prostor vedle chrámu. Paulovnii plstnatou v posledních letech ohrožovaly poškozené kořeny, praskliny a infekce, proto dendrolog doporučil její odstranění. Nedaleko od roku 2018 roste mladší strom jako náhradní výsadba.