Kunovické hody s právem patří k událostem, při nichž se folklor neodehrává jen na pódiu. Krojovaná chasa prochází ulicemi, zpívá, tančí a zastavuje se u domů stárků. Důležitým okamžikem je žádání o hodové právo na radnici. Právě tento symbol připomíná někdejší pravomoc rychtáře a během slavnosti představuje autoritu hlavního stárka, tedy předáka hodové chasy.
Další ročník se v Kunovicích uskuteční od pátku 25. do neděle 27. září 2026. Program má zahrnout krojovaný průvod, hudbu, tanec, večerní zábavu i nedělní obchůzku s beranem. Přesné časy, účinkující a jednotlivá místa budou záviset na aktuálním programu, který zatím uvádí především termín a základní podobu slavnosti.
Právo, průvod a obchůzky městem
Hody mají kořeny v oslavě sklizené úrody a v přání, aby se obci dařilo také v dalším roce. Na Uherskohradišťsku se podobná tradice udržuje v desítkách obcí a měst. Jejím typickým prvkem je obchůzka: chasa v krojích prochází obcí, navštěvuje domy stárků a spojuje zpěv, hudbu a tanec s přímým setkáváním místních.
V Kunovicích se k tomu přidává slavnostní žádost o povolení hodů u představitele obce. Chasa míří na radnici, kde získává hodové právo. Zdobená hůlka nebo šavle, která se při obřadu objevuje, není pouze ozdobou. Odkazuje na starší obecní řád a na dobu, kdy rychtář své právo během slavnosti předával chase nebo jejímu představiteli. Výzdobu dnes tvoří například pentle, zeleň, porta, skládané stužky a látkové květy.
Na programu bývá také zavádění dívek do tance, další obchůzky po městě a večerní taneční zábava. Pro Kunovice je charakteristické rovněž vození berana. Jednotlivé body se mohou v různých letech měnit, základ však zůstává stejný: průvod, hudba, zpěv, tanec a slavnostní využití veřejného prostoru.
Mísa s ovocem jako připomínka úrody
Kunovické hody mají vedle obecných slováckých znaků i několik vlastních symbolů. Starší stárka při slavnosti nese mísu s ovocem. Ta připomíná sklizeň, za kterou se při hodech děkuje, a zároveň patří k nejvýraznějším obrazům celé tradice.
Ovocná mísa, kroje, hodové právo i hudební nástroje společně ukazují, že hody nevznikly jako novodobé představení pro návštěvníky. Vyrůstají z někdejšího života venkovské komunity, v němž se potkávaly rodinné vazby, sousedská setkání, obecní správa, víra a společná oslava úrody. Tradice hodů s právem na Uherskohradišťsku byla v roce 2019 zapsána na Národní seznam nemateriálního kulturního dědictví.
Termín se v průběhu staletí měnil
Dnešní podoba slavnosti navazuje na historii, v níž se termín hodů několikrát posouval. Kunovice původně patřily k farnosti v Sadech, kterým se dříve říkalo Derfle. Hody se proto slavily v období kolem svátku Narození Panny Marie, který připadá na 8. září.
Od roku 1753 se konaly také menší hody, takzvané hodky, spojené s poutí ke svatým Petru a Pavlu, patronům kunovického kostela. Po roce 1786 se hlavní termín přesunul na třetí neděli v říjnu. Šlo o takzvané císařské hody, jejichž jednotný termín zavedl patent Josefa II.
Označení svatováclavské hody se v Kunovicích používá od roku 1918. Samotný název však nemusí vysvětlovat celý původ dnešní slavnosti. Místní farnost upozorňuje také na souvislost s posvěcením kostela svatých Petra a Pavla, k němuž podle jejího podání došlo 14. října 1803.
Za hody ke kostelu i do památkového domku
Hodový den začíná u kostela svatých Petra a Pavla, kde se koná mše za hodovou chasu. Duchovní část se odtud přirozeně propojuje s průvodem a dalšími událostmi v ulicích. Kostel je kulturní památkou. Jeho nejstarší část se podle památkových údajů nachází v kněžišti ze 16. století, zatímco další stavební úpravy a rozšíření pokračovaly v 18. a 19. století.
Při návštěvě Kunovic lze zavítat také do Památkového domku v ulici Záhumní. Ten přibližuje podobu místního obydlí přibližně do roku 1930. Dochovala se zde síň s černou kuchyní, izba s kachlovými kamny a pecí i tradiční svatý kout. Prohlídku je nutné předem domluvit s Městským informačním centrem.
Kunovické hody s právem jsou naplánovány na 25. až 27. září 2026. Očekávat lze žádání o hodové právo, krojovaný průvod, hudbu, tanec, večerní zábavu a nedělní obchůzku s beranem.