Prohlídka kunínského zámku nekončí v reprezentačních pokojích. Po cestě přes historické interiéry a někdejší školní prostory vystoupáte také do podkroví, kde se ukrývá barokní komínová soustava. Návštěva tak přibližuje nejen život na šlechtickém sídle, ale i technické řešení jeho provozu.
Architektura inspirovaná Evropou
Současnou podobu získal zámek ve 20. letech 18. století, kdy na místě starší renesanční tvrze vzniklo nové sídlo. Návrh vypracoval vídeňský architekt Jan Lukáš Hildebrandt, významný tvůrce rakouského baroka, který pracoval také pro prince Evžena Savojského. Zámek nechal postavit hrabě Bedřich August Harrach s manželkou Marií Eleonorou z Lichtensteinu.
Architektonické souvislosti připomíná především zahradní průčelí. Hildebrandt je navrhl jako menší variantu jednoho ze svých nerealizovaných návrhů na letní rezidenci u salcburského paláce Mirabell. Kunín tak odkazuje na vzory a kulturní kontakty, které sahaly daleko za hranice regionu.
Šlechtické sídlo, kde se učil Palacký
Významnou kapitolu v dějinách zámku otevřela Marie Walburga Harrachová, později hraběnka z Waldburg-Zeilu. Na přelomu 18. a 19. století zde zřídila jeden z nejmodernějších vzdělávacích ústavů tehdejší střední Evropy. Zámek se tak vedle společenského a reprezentačního života stal také místem, kde se vzdělávaly děti a mladí lidé.
Dobovou školu připomínají učebny s původně laděným vybavením a empírovou nástěnnou výmalbou. Mezi žáky patřil František Palacký, pozdější historik a výrazná osobnost českého národního obrození. Příběh kunínského ústavu ukazuje, že osvícenské vzdělávání se rozvíjelo také mimo velká města.
Pokoje sestavené podle historických stop
Prohlídková trasa zahrnuje pohostinské pokoje, ložnice, knihovnu a obrazárnu, ale také lovecký, dámský, hudební a zelený pokoj či velkou jídelnu. Ve Velkém sále jsou renesanční portréty členů rodu Hohenemsů. Návštěvníci uvidí rovněž panské oratorium propojené se sousedním kostelem Povýšení svatého Kříže, někdejší kapli, Pompejský pokoj a Žlutý pokoj.
Obnova interiérů se opírala o fotografie, inventáře, dokumenty i rodinné archivy potomků někdejších majitelů. Díky nim mohli odborníci určit, kde předměty původně stály a jak místnosti vypadaly. Výsledkem není jen dobová dekorace, ale instalace, která se snaží zachovat historické souvislosti jednotlivých částí zámku.
Poškození a dlouhá obnova
Po druhé světové válce zámek vyplenili a jeho prostory později sloužily mimo jiné jako ubytovna, vývařovna a sklad léčiv. V 70. letech se uvažovalo také o přestavbě na studentskou ubytovnu. Zásahy poškodily historické omítky a malby, parkety i další části interiéru.
Změna přišla v roce 1998, kdy zámek získala obec Kunín. Společně s Muzeem Novojičínska zahájila obnovu a postupné navracení původních sbírek. Po rekonstrukci se památka otevřela veřejnosti v roce 2004.
Prohlídka a návštěvnické zázemí
Prohlídka trvá přibližně hodinu a půl a vede přes reprezentační místnosti, školní prostory i sakrální zázemí až do podkroví. V pokladně jsou volně přístupné také pokoje s expozicí o historii Kunína a Kabinet přírodnin, kde jsou minerály, horniny a zkameněliny z Česka i ze světa.
Zámek stojí v centru obce na adrese Kunín 1. Hlavní sezona trvá od května do září, na jaře a na podzim bývá provoz omezen především na víkendy. V prvním a druhém patře je pro návštěvníky na vozíku s doprovodem k dispozici plošina.